Hobby zvané bruslení

Pohybujete se rádi po svých, avšak zároveň vás štve to, jak pomalou vaše chůze je? Využíváte rádi vlastní nohy, ovšem nelíbí se vám, jak málo toho můžete vidět z důvodu své skoro šnečí rychlosti?

Nezoufejte. Lidstvo již vcelku dávno našlo způsob, jak právě vám vyjít vstříc. Objevilo totiž brusle.
Samozřejmě jako všechno v životě je i bruslení nedokonalé, pročež není pro každého. Toto zejména nevyhovuje obyvatelům tropických krajů, kteří postrádají led, a rovněž těm, kdo se mají rádi a pokud možno se vyhýbají tu větší a tu menší bolesti, jež bruslení neodmyslitelně provází.
Protože ono obout brusle, to je snadná záležitost. Tedy pro ty, kdo zdárně absolvovali předškolní zařízení či měli svědomité rodiče a naučili se tak zavazovat si tkaničky u bot, případně pro ty, kdo jsou movití a mají na toto sluhu, a samozřejmě pro ty, kdo si přes břicho dosáhnou až ke kotníkům.
Ovšem tím to jednoduché končí a následuje již jen to nejednoduché. Protože je následně potřeba na těchto bruslích vstát a ve vzpřímené poloze se udržet, a to dokonce i v pohybu. A tady už alespoň zpočátku legrace končí.
Pokud se totiž člověk omezuje na brusli jedinou a druhou nohou v obyčejné botě se odráží, dá se to ještě ustát. Jenže jakmile jsou brusle na obou nohou, už to jede. Přičemž je vcelku obvyklým, že nohy jedou všemi možnými a nejednou i nemožnými směry, a podle zákona schválnosti každá jinam. A pak to dříve či později končí tak, jak to začínalo. Tedy vsedě, nyní však na ledu a nedobrovolně. Což člověku rozhodně nedělá dobře.
Neztratí-li jeden touhu po bruslení ani nyní, musí vstát a pokus opakovat. A tento opakuje vesměs i s oním nevítaným pádem na závěr. A tak je třeba vstát znovu… a znovu… a znovu…
Než se člověk naučí na bruslích alespoň jakž takž pohybovat, má nejednou své pozadí naklepanější než řízek od mistra šéfkuchaře. V lepším případě, protože nevinné nástroje zvané brusle se klidně mohou spolupodílet i na rozbitých frňácích, zlomeninách a podobných újmách.
Ovšem počínání toho, kdo to nevzdá, je nakonec korunováno úspěchem. Zvládne jízdu vpřed, obloučky a dost možná i různé skoky a piruety. A pak se mu otevírají nové možnosti. Může se pohybovat vpřed po svých a přece rychlostí blesku. Samozřejmě jenom v omezené míře.
Protože dobruslit lze leda do míst, kam až sahá kvalitní led. Jinam nikoliv. Se zlou by se totiž potázal jak ten, kdo by se rozhodl vyrazit na bruslích vstříc vrcholkům hor, tak ten, kdo by skončil ve vodních hlubinách v místech, kde je led příliš tenký.
A tak, máte-li sklony k masochismu, klidně na brusle vyrazte. Nejspíše jen za relaxačním účelem. Protože je mnoho povolaných, ale jen málo Gretzkých.

Autor: Viktor Pondělík | pondělí 16.2.2015 8:00 | karma článku: 4,16 | přečteno: 164x
  • Další články autora

Viktor Pondělík

Nebohá země česká

10.7.2022 v 23:13 | Karma: 0

Viktor Pondělík

Sliby u nás neberou konce

14.5.2022 v 15:31 | Karma: 0

Viktor Pondělík

Nejsme zrůdy, bruselata

18.4.2022 v 16:09 | Karma: 0

Viktor Pondělík

Jací my Češi jsme?

21.3.2022 v 16:26 | Karma: 0