Goebbelsové

Možná už se našim médiím ti věční uprchlíci počínají poněkud zajídat. Možná to chce aspoň trochu změnu. A má-li být tato změna vděčným tématem, musí se týkat toho, co našince pálí též.

A nebylo třeba dlouho hledat. Protože, jak známo, máme už po léta pověstného kostlivce ve skříni. Kostlivce zvaného diskriminace Romů.

A když se chce pes bít, hůl se vždycky najde. A tak se na nás podle posledních zpráv opět vrhli „humanisté“ z Amnesty International. Kteří si opět pro své angažované počínání nestihli přečíst ani mé nezávazné články na toto téma z dřívějška, ani naopak závazné české zákony. Protože kdyby si zmíněné přečetli, nedočetl bych se nyní, že…

… i nadále diskriminujeme tuto naši menšinu v oblasti vzdělávání.

Ale prý diskriminujeme.

A tak Amnesty International neváhala sdělit celému světu na závěr její kampaně Smažme rozdíly, že se pod její petici proti údajné diskriminaci Romů v českých školách podepsalo od dubna do srpna letošního roku celých 38.000 lidí ze čtyřiadevadesáti zemí světa, z nichž byly prý tisíce českých občanů.

Tolik lidí prý neváhalo podpořit petici, podle níž pokračuje etnická diskriminace v českém vzdělávacím systému.

Je nošením dříví do lesa připomenutí, že se oné organizaci nelíbí nepřiměřeně vysoký podíl romských žáků na základních školách praktických, to, že prý u nás vznikají segregované romské školy, že na kvalitnějších školách bývají Romové šikanováni. Což prý říká i toto téma dlouhodobě sledující Evropská komise, jež žádá, aby romské děti nebyly bezdůvodně zařazovány do základních škol praktických…

Inu, kritizovat je tak snadné! Daleko snadnější než pokusit se přijít na to, proč skutečně takoví romští rodiče své děti do „zvláštní školy“ dávají, když podle platných zákonů takto bez jejich souhlasu v žádném případě nelze učinit, ani kdyby se sama ministryně školství na hlavu stavěla.

Už mě nebaví opakovat, že je vesměs pouze na rodičích, jakou školu svému dítěti zvolí, že se na školu běžně zvanou zvláštní navíc nelze dostat bez patřičných odborných doporučení, že s výjimkou přeplněnosti té které spádové školy takřka neexistuje důvod, na základě kterého by mohlo být standartní dítě na „normální“ škole odmítnuto. A i pak jsou zde státní instituce, které jsou „normálnímu“ člověku povinné místo v „normální“ škole zajistit.

Na což ale „zapomněl“ mimo Amnesty International i náměstek pro vzdělávání Jaroslav Fidrmuc. Na rozdíl od předchozího ministra školství Chládka neposlal AI za tuto nepravdivou kritiku do patřičných míst, ale prý blekotal na svoji obhajobu cosi o tom, že se situace zlepšuje, že ministerstvo má s Amnesty International společný cíl, že ministerstvo školství udělalo v posledních letech obrovské množství práce, že… se dnes čtvrtina žáků s diagnostikovaným lehkým mentálním postižením vzdělává v hlavním vzdělávacím proudu, tedy navštěvuje normální „základky“.

Tedy že se (snad) Romům v našem školství i nadále ubližuje, ale už ne tolik…

Pan náměstek kličkuje, namísto aby AI doporučil přečíst si §48 (1) Hlavy II Části 3 Školského zákona; a šmytec!

A to zákonitě nahrává všem oněm kritikům – „humanistům“. Které by bylo záhodno „setřít“, jenže se k tomu jaksi naše oprávněné osoby nemají. Čert ví proč.

A tak se Amnesty International vlastně tak zoufale podobá jednomu z nejvyšších nacistických představitelů a válečnému zločinci, říšskému ministrovi propagandy Josephu Goebbelsovi! Který prý (i když to některé anály popírají) prohlásil, že „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“.

A nezbývá než doufat, že Amnesty International dopadne v tomto ohledu stejně neslavně jako onen fašistický ideolog. Že se její už mnohem více než stokrát opakovaná lež o této „diskriminaci“ pravdou nestane. Protože stane-li se, budeme rasisty doopravdy. Až budeme Romům na rozdíl od zbytku populace zakazovat dávat děti do škol podle jejich vlastního výběru. V tomto případě do škol „zvláštních“.