Tak nám v Brně začal volební sjezd ČSSD, který má prý převeliký význam. Zejména pak pro předsedu této strany, který měl jednoznačný zájem nadále v čele této strany setrvat a také setrvá.
A má k tomu, jak uvedl v rozhovoru na http://www.denik.cz/z_domova/sobotka-o-svobodu-muzeme-prijit-stejne-rychle-jako-komuniste-prisli-o-moc-20170309.html, velmi pádné důvody.
Protože jenom si to představte! Nebýt jeho strany pod jeho vedením, ronila by celá česká společnost hořké slzy. Doposud i v budoucnu.
Nebýt páně Sobotkovy ČSSD, nikdo by nebohým rodičům nezaručil kvalitní veřejné školství, od mateřské po vysokou školu, které by bylo uplatnitelné z hlediska praxe. Nikdo by učitelům nesliboval v dlouhodobém horizontu 130 procent průměrného platu, byť se na to musí teprve najít finanční prostředky, což upřímně řečeno znamená, že se ty peníze nejdříve musí z někoho podařit vyždímat. Třeba z bank a firem.
Nebýt jeho strana i nadále vládní, a to současně i nejsilnější stranou, existuje reálná obava, že nebude dostupná zdravotní péče a znovu se objeví poplatky a zvýšení spoluúčasti pacientů.
Nebýt ČSSD, mohou si v budoucnu čtyři miliony Čechů akorát tak nechat zdát o snížení daňového zatížení, což se má kompenzovat vyšším zdaněním bank a progresivním (tedy rostoucím úměrně jejich ziskům) zdaněním firem.
Nebýt ČSSD, nebyla by naděje na zdanění telekomunikací, vodárenství a energetiky. Což se doposud kvůli koaličním partnerům nepodařilo prosadit.
Nebýt ČSSD, budou zahraniční majitelé firem dál vyvádět své zisky do ciziny, namísto aby je tu v podobě daní nechali. Což je nespravedlivé a což je důvodem, proč se nezvyšují čisté platy našinců. Nebýt ČSSD, budou banky a velké firmy jako doposud platit 19 procent daně z příjmu a nikoliv 24 procent, jak chce ČSSD.
Nebýt strany pana Sobotky, nedosáhne se toho, aby nezávislé regulační úřady vyvíjely větší aktivitu při regulaci cen.
Nebýt ČSSD, nebyla by v České republice strana pro dolních deset milionů lidí, jakkoliv tuto podle posledních průzkumů podporuje jenom 17,1 % voličů (http://www.sanep.cz/sid=1lhb36376666ua9bqg55mhji04/pruzkumy/volebni-preference-brezen-2017-publikovano-8-3-2017/). Nebyla by tu strana, v jejímž programu by se našli zaměstnanci, senioři, rodiny s dětmi, studenti, mladí lidé a malí podnikatelé. Nebyl by tu nikdo, kdo by zajistil cenově dostupné veřejné služby.
Ba mohli bychom bez ČSSD dokonce přijít o svobodu, stejně rychle, jako komunisté přišli na podzim roku 1989 o moc.
A tak prý máme být rádi, že tuto stranu máme. A že máme pana Sobotku. Který byl jediným kandidátem na předsedu této strany, který ovšem nekandidoval proto, aby byl premiérem, ministrem nebo předsedou. Který jenom cítí občanskou potřebu bránit oklešťování liberální demokracie. Protože premiérování už si užíval tři roky, ve vládě byl čtyři roky, předsedou strany byl šest let. Což bylo velmi vysilující. Ovšem on se obětoval a kandidoval znovu. Protože to nechce tak nechat. Vidí určitá rizika a nebezpečí a chce jim čelit. Cítí povinnost oslovit lidi, kteří jsou ve složité situaci, berou průměrný plat a je třeba je získat pro myšlenku demokracie.
A já?
Jsem rád, že takové hrdobce mezi námi máme. Takové, kteří dokonce zčásti oželí i evropský summit (https://www.novinky.cz/domaci/431380-to-uz-je-otevrena-valka-babis-vmetl-sobotkovi-ze-neumi-jazyky-a-nema-moc-povinnosti.html), jenom aby mohli bojovat o svou partajní pozici v zájmu svého národa. Protože nebýt takových…
… už dlouho bych se nad žádným internetovým článkem tak od srdce nezasmál. Byť zároveň s nemalou potřebou blinkat.
