Nemohu osobně zaručit, že je to pravda, protože nejsem přímo u zdroje ani u koryta. Ale nejspíše to pravda bude. Protože ti, kdo u zdroje či koryta jsou, to nepopírají, ač jim to asi není zrovna nejlepší vizitkou.
Dočetl jsem se nyní zkrátka, že si vlastně za ty uprchlíky, kteří k nám proudí, můžeme sami. Prostě proto, že k nám tito míří z míst, kde zuří války,… v nichž se bojuje českými zbraněmi.
Jsou to prý i naše exportované zbraně, díky nimž ony války pokračují a kvůli nimž se k nám hrnou ony davy nešťastných zoufalců. Jen loni jsme prý vyvezli zbraní za 11,5 miliardy korun a nemalá část z tohoto množství mířila právě na Blízký východ, jeden to ze zdrojů současné uprchlické vlny. Vyvážíme i do Afghánistánu, Iráku nebo Nigérie a tyto země jsou pak zdrojem migrantů, kteří ve strachu míří k nám.
Jistě, tyto zbraně jsou vyváženy legálně, s povolením českých ministerstev, která neustále opakují, že nepodporují žádné válečné konflikty, které by ohrožovaly obyčejné civilisty, že se nepovoluje vývoz, jenž by mohl být zneužit proti civilistům, že se každá zakázka posuzuje individuálně, že jsou vyváženy do zemí, kam svou smrtící produkci legálně vyvážejí i jiné státy. Ale na to už ani naši, ani mezinárodní humanisté či „humanisté“ ohledy neberou.
Prostě jsme si tím vinni sami. Tisíce lidí sem zkrátka utíkají proto, že u nich naše zbraně přiživují konflikty. Tvrdí to organizace Educon, tvrdí to americká nevládní organizace Freedom House, tvrdí to Amnesty International či iniciativa Zbraně, nebo lidská práva. Jimž se nelíbí, že vyvážíme zbraně i do nedemokratických a nesvobodných zemí a že to vydáváme za pomoc v boji proti terorismu.
To my jsme prý na vině tomu, že k nám proudí uprchlíci z Pákistánu, Nigérie, Eritreje, Afghánistánu a podobných zemí. Kteří nám tu vadí, proti nimž brojíme, jež nejednou nenávidíme a jimž tak přeochotně dáváme najevo, že tu nejsou vítáni.
Můžeme si za ty uprchlíky sami, což je našimi i nadnárodními dobroději provázeno názorem, že bychom je u nás měli vítat, podporovat je a stydět se sami před sebou. Protože i kvůli nám tito uprchli ze svých domovů…
Což se tak vykládat i dá. I to má logiku.
Ovšem existuje i logika jiná, která v této souvislosti už jaksi nezaznívá. Byli by ti „námi postižení“ uprchlíci raději, kdybychom tam naše zbraně neposílali? Kdyby šli místní do boje s Islámským státem a jemu podobnými leda tak s klacky a kameny v rukou? My bychom pak nebyli „vinnými“ a uprchlická vlna by se nekonala; prostě proto, že by tito byli doma rychle a snadno do jednoho pobiti.
A pokud jsou snad námi exportované zbraně přece jenom proti prostému lidu zneužívány, pak je tu ještě i logika třetí, jež už se tuplem nenosí. Neměli by být ti uprchlíci vlastně vděční, že jsou proti nim používány zbraně naše? Zbraně, před nimiž se jim podařilo uprchnout… Byly by jim milejší mediálně známé zbraně americké, jež by je i na neskutečnou dálku zasáhly s centimetrovou přesností? Před nimiž by utéci nezvládli?
Ale když to ti proslulí humanisté chtějí, co kdyby se tedy náš zbrojní průmysl v současnosti přeorientoval na země ryze svobodné a demokratické? Co kdybychom začali dodávat raději tam, kde naše zbraně proti vlastním lidem stoprocentně nezneužijí, kde by tyto byly použity naopak na jejich ochranu? Dejme tomu k maďarskému plotu, k makedonsko-řecké hranici, na Kos a středomořské pobřeží Itálie,…
