Co jenom s nimi teď bude?

Prostý člověk by si možná řekl, že na celém tom slavném brexitu nic výjimečného není. Že když prostě jeden stát nechce být v partě s ostatními, jednoduše se sebere a vydá se svou vlastní cestou. Jenže ono tomu tak není.

Protože odchod Velké Británie z Evropské unie hrozí problémy pro Brity samotné, pro ostatní občany jimi opouštěné Evropské unie… a bohužel také pro tam se vyskytující eurounijní Romy (http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/romove/r~4a1f4e1499ee11e6af6e002590604f2e/). O nichž se vlastně neví ani to, zda jich mají Britové desítky nebo rovnou stovky tisíc. Protože zatímco třeba Českou republiku EU přímo tlačí, aby ty svoje počítala, ve Velké Británii tomu tak zřejmě není a jejich jenom odhadované počty se pohybují mezi 80.000 až 300.000.

A tyto až statisíce lidí nyní neví, co s nimi vlastně bude. Tápou. A mají prý oprávněný strach z budoucnosti.

Protože jednak neví, zda vůbec budou moci po odchodu Británie z Evropské unie v této zemi zůstat, a jednak se děsí toho, že by mohli přijít… o peníze z Evropských strukturálních a investičních fondů, určené na podporu jejich integrace.

A v Británii se prý doposud příliš nediskutovalo o tom, jak brexit ovlivní právě tyto lidi. Zda tam tento počin nezhorší už i tak všelijaké vztahy mezi romským a neromským obyvatelstvem. Britská vláda by prý měla tento problém ihned začít řešit, měla by vyjasnit, jak budou do budoucna vypadat práva tamních romských komunit a jak se adekvátně nahradí evropské fondy, poskytující dosud peníze na tamní podporu integrace Romů.

Protože bez finanční podpory od EU, případně z alternativních britských zdrojů, budou tamní Romové údajně čelit ještě větším bariérám v přístupu k zaměstnání, vzdělání a zdravotní péči. Protože prý tito lidé často berou příliš nízké mzdy, žijí ve špatných podmínkách a čelí xenofobii. A co víc… mají problémy s jazykovou bariérou, nemají dostatečné vzdělání a mají potíže i s přístupem ke zdravotní péči, protože mají problémy se domluvit anglicky a rovněž dostatečně neznají fungování britského zdravotnictví.

Zkrátka se nyní musí jasně říci, jak se o ně tato země bude starat v budoucnu, až opustí Evropskou unii. Aby tam mohli zůstat a aby o ně někdo pečoval a dal na ně peníze, až tak opuštěná Evropská unie přestane činit. Protože oni se tam o sebe sami postarat nedokážou. Jak zaznělo výše, nemají, nerozumí, nechápou…

A „není divu“. Protože tito většinou přistěhovalci ze zemí střední a východní Evropy žijí ve Velké Británii především od doby rozšiřování EU na východ. Tedy od roků 2004, respektive 2007.

A těch dvanáct, respektive devět let pobytu je vážně málo na to, aby se člověk naučil jazyk země, v níž žije, a pochopil, jak v ní funguje třeba zmiňované zdravotnictví…