Člověk bohužel na svém místě
Stál tam a v jeho očích se zračila stále větší a větší beznaděj. Stále více a více se jej zmocňoval neklid pramenící z toho, že si ne a ne vzpomenout. Kdyby jenom přišel na to, co…
Jak rád by se někoho zeptal! Jenže to dost dobře nešlo. Protože byl na této dlouhé chodbě zcela sám, nikde ani živá duše. A zaklepat na některé z mnoha zavřených dveří se neopovažoval. Protože si ne a ne vzpomenout, kde že se to vůbec nachází a je-li tudíž oprávněn zaklepat. Co kdyby byl někde, kde se klepání na dveře nesluší nebo dokonce zapovídá? Ještě by si pošramotil svou dobrou pověst!
A tak tam stál a přemýšlel. Aby nakonec dospěl k poznání, že si zřejmě nevzpomene.
Co kdyby se po té dlouhé chodbě prošel? Třeba uvidí někde nějaký nápis, který mu napoví…
Prošel chodbou, ovšem nápovědy se nedočkal. Protože na všech zdejších dveřích nebylo nic než čísla. S výjimkou těch označených panáčkem či panenkou, samozřejmě.
Že by šel tam? Že by si šel odskočit? Nejevilo se mu to pravděpodobným, ale tonoucí se i stébla chytá. A tak zkusil na onu místnůstku zajít. Aby se tam však jenom ubezpečil, že sem namířeno neměl. Protože necítil potřebu vykonat potřebu.
A tak zase vyšel na onu dlouhou chodbu a bloumal touto sem a tam.
„Kam já jsem to jenom šel? Kam jsem to měl jenom namířeno? Proč tady jsem? A kde to vlastně jsem?
Otázek se mu v hlavě rojilo mnoho, bohužel však bez náznaku jedné jediné odpovědi. Prostě nevěděl. Vůbec nic nevěděl.
A tak se nakonec osmělil a na jedny z očíslovaných dveří zaklepal a vstoupil. Pohledy těch, kdo se v onom pokoji nacházeli, se na něj upřely a on je upřel na ně. A okamžitě v úleku vycouval a dveře za sebou zabouchnul. Protože… takový trapas! Vlézt někomu přímo do ložnice! A to navíc ve chvíli, kdy se ti neznámí lidé tam zřejmě chystali k spánku a už leželi…
Sice mu bylo divné, že ti lidé uvnitř jdou spát, když je venku ještě docela světlo, jenže klidně to mohli být dělníci po noční. Nebo někdo, kdo chodí spát se slepicemi… Nebo… Dál nespekuloval. Protože se ho zmocnil pocit studu. Tohle se přece nedělá. Měl by se těm lidem omluvit, že jim tam vlezl. Jenže… to by jim tam musel vlézt znovu a byl by to ještě větší trapas.
A tak jenom stál a stál, nevěda, co počít. Dlouho, předlouho tam nerozhodně postával. Než se konečně otevřely jedny z dveří a z nich vyšla jakási slečna v bílém.
Než se stačil chopit příležitosti a zeptat se této, zda náhodou neví, kdo je a kam směřuje, usmála se na něho a zavolala zpět do místnosti, z níž právě vyšla: „Je to dobré, našla jsem ho.“
A pak k němu přistoupila, vzala ho pod paží a pomalým krokem jej opatrně odváděla do jednoho z oněch pokojů, řka:
„Konečně jsme vás našli, pane doktore. Už jsme se báli, že tu vizitu budeme muset zrušit.“
A on si konečně vzpomněl. Ano, je doktor. Doktor v nemocnici.
Tam, kde tento ctihodný, avšak senilní stařec už zjevně neměl léta co pohledávat. Jenže co jeden nadělá, když mladí doktoři odcházejí do ciziny za lepším a politici v jednom kuse zvyšují hranici pro odchod do starobního důchodu, že?
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
V Maďarsku havaroval na Dunaji motorový člun. Dva lidé zemřeli, pět se pohřešuje
Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...
Obrat. Neučte už sporné teorie o 72 pohlavích, instruuje britská vláda školy
Britská vláda představila nové pokyny pro sexuální výchovu. Vyzývá v nich školy, aby přestaly učit...
Armáda pošle miliardy „do luftu“. Kbely dostanou novou věž a dopravní letadla
Armádní letectvo získá o téměř devatenáct miliard korun víc pro následující čtyři roky, než bylo...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1296x