Chystáte se zestárnout?

Pokud ano, pak se zřejmě zaobíráte i tím, za co byste jednou v onom věku zvaném pokročilý chtěli (nebo spíše museli) žít. Protože nemá-li jeden z čeho žít, jak by se požehnaného věku dožil a jak by ho přežil, že?

A tak se možná jako já alespoň čas od času zaobíráte i onou vytouženou metou zvanou penze. Kdy už člověk nic nemusí a jenom dožívá na státní náklady. I když… rozdíl mezi životem a životem na státní náklady je v tomto případě stejný jako rozdíl mezi aktem a pietním aktem, mám-li použít dávné jízlivé přirovnání.

A jak si máte počínat, chcete-li i v důchodu žít? Nevím. Vážně nevím, jak se máte chovat. Poté, co jsem si přečetl dvě navzájem si dost odporující zprávy z denního zpravodajství.

Podle jedné z publikovaných zpráv (http://zpravy.tiscali.cz/statni-duchod-bude-almuzna-chcete-vic-a-vite-jak-na-to-271641) bude váš důchod od státní kasy jistým druhem docela obyčejné almužny. Sotva prý dostanete aspoň tolik peněz, kolik jste za svého aktivního života do onoho průběžného důchodového systému nacpali; důchodový systém je už i nyní v mínusu 43,3 miliardy korun a bude hůř, neboť plátců bude míň a míň a stařečků naopak víc a víc. A stát bude buď víc a víc obírat mladší pracující, nebo vezme na hůl důchodce… a nakonec možná i zcela zruší průběžný důchodový systém, na který zkrátka nebude.

A tak se máte, totiž máme postarat sami. Nesázet na stát, jemuž odvádíme povinně peníze na současné důchodce, ale zabezpečit se nějak sami. Jak?

Máme třeba zavčasu podojit stát, tedy zvolit si některou formu spoření a investování peněz, na niž stát připlácí, již dotuje. Pak si máme sehnat vlastní bydlení, abychom měli jistou a relativně levnou střechu nad hlavou, investovat, pojistit se (tedy hlavně uzavřít životní pojištění) a pořídit si kupu dětí, z nichž se snad aspoň jedno vyvede a jednou o nás coby vetché kmety bude pečovat a živit nás.

Jinak nám prý totiž zbydou jenom oči pro pláč…

Jenže… Proč bychom vlastně to právě zmíněné měli dělat? Proč bychom měli zbytečně odkládat své dnes vydělané peníze na zítřek? Vždyť to přece není vůbec třeba. Není vůbec nutné si nějak v zájmu budoucnosti utahovat opasky. Stačí totiž, když…

… si i v budoucnu zvolíme na její současný vysoký post paní ministryni Marksovou.

Protože tato paní se právě nechala slyšet (http://bleskove.cz/politika/1308-marksova-zvysovani-duchodu-v-radu-desetikorun-povazuji-za-vysmech), že považuje zvyšování důchodů v řádu desetikorun za výsměch. Že je nemyslitelné, aby si důchodci polepšovali jen o takto komické (či naopak k pláči?) částky. A proto vláda na její popud schválila úpravu, která zajistí, aby důchody nebyly zvyšovány o tak mrzké částky. Tato nová legislativní úprava by měla vstoupit v platnost už letos v srpnu a důchody by pak mohly být valorizovány už v příštím roce docela jinak, nově. Tedy…

… vláda by měla rozhodovat o výraznějším zvyšování důchodů bez ohledu na dosavadní skoupá pravidla. Penze by se tak měly zvyšovat až o 1,7 procenta své výše v případě, že by zvýšení vyplácených důchodů podle dosavadních valorizačních pravidel bylo nižší. Protože důchodci si zaslouží důstojné podmínky a nemělo by se jim tak přidávat striktně jen podle toho, nakolik to předurčují základní a procentní výměra. Zvyšování důchodů nemá odpovídat jen součtu růstu cen a jedné třetiny růstu reálné mzdy. Protože při nízkém zvyšování penzí dochází k nesouladu s příjmy ostatních skupin obyvatelstva, s růstem mezd a HDP, a životní situace lidí s nízkým důchodem je pak obtížně zvládnutelná. A to přece není možné!

A tak nevím. Vážně si mám utrhovat od úst v předtuše toho, že jednou zkrátka státu peníze dojdou a tento mi utáhne opasek, a to možná dokonce kolem krku? Nebo se mám spolehnout na paní Marksovou a spol, jež nehodlá akceptovat nejen pokles, ale ani jenom nízké zvyšování penzí? Mám počítat s tím, že peníze jednou nebudou, nebo věřit, že má paní Marksová někde schovaný bezedný měšec či věří, že díky panujícím suchům po ní nepřijde potopa?

Jsem zmaten. Poraďte, prosím!