Bydlení jako za komunistů

Nemohu si pomoci. Čtu zpravodajství posledních měsíců a stále více nabývám dojmu, že se v otázce bydlení vracíme do předlistopadové éry. Do dob, kdy všechno bylo jinak, než jsme si následně vycinkali klíči. Zřejmě „dočasně“.

A jak známo, „dočasně“ u nás od poloviny minulého století trvalo vždy něco přes dvacet let. Stejně jako tentokrát.

Jak je známo již dlouho, platí náš „křesťanský“ stát přímo nekřesťanské peníze za to, aby i naši sociálně nejslabší bydleli. Zřejmě jen málokdo z vás nebyl nikdy zhnusen, když zvěděl, kolik naši političtí dobrodinci doplácejí ze státní kasy na to, aby nepřizpůsobiví mohli složit hlavu aspoň v nějaké ubytovně. A pak, aby se „ušetřilo“, bylo rozhodnuto o tom, že mají obce povinně vyčleňovat či od někoho sehnat část bytového fondu pro ty, kdo nebydlí. A pro ty, koho bychom měli dostat z ubytoven a z tohoto jejich nepřizpůsobivého prostředí je „integrovat“ do prostředí přizpůsobivého, které by se jim zřejmě mělo přizpůsobit.

Prostě kdo se činil a vydělal si nebo se zadlužil a dlouhou dobu si bude utrhovat od úst, spláceje hypotéku, bydlí za svoje. Kdo tak neučinil, má bydlet… za naše. Protože všichni jsme si tak jaksi trochu rovni. Podle našich politických dobrodějů.

Na mnoha místech se rok co rok mění třeba i poplatky za odvoz odpadu. Spravedlivě? Pochybuji. Když za pár kbelíků zaplatím na chatě tisícovku, zatímco doma, kde jsem daleko častěji, jen ani ne sedm stovek. A v obou případech bez ohledu na to, vyhodím-li méně nebo více než mí zdejší spoluobčané. Hlavně všem jednoduše tak nějak hezky spravedlivě…

Ale tím to ani zdaleka neskončilo.

Dlouho je již (i mediálně) známé to, nad čím si leckdy zoufají bytová družstva a společenství vlastníků ve větších domech. Že pokud někdo z u nich bydlících nemá peníze a neplatí za služby spojené se svým bydlením, nezbývá nic jiného, než aby se na něj ostatní skládali. Protože odpojit vodovodní trubky či odříznout topení v jednom bytě je tak jaksi nerealizovatelné a i banální odpojení elektřiny by mohlo vést až k tomu, že si neplatič připojí dráty na společné osvětlení a skončí to třeba i požárem celého objektu. A tak zkrátka jeden (a leckdy nejeden) neplatí a ostatní platí za něj. Jistě, lze se o náhradu soudit, jenže to je běh na dlouhou trať a s nejednou notně nejistým výsledkem.

Sklonek loňského roku nám pak přinesl další „dobrou zprávu“. Že ti, kdo ve svých bytech „přiměřeně“ topí, už nebudou tolik doplácet na netopící. Že od počátku letošního roku platí za vytápění i ti, kdo si tepla třeba vůbec neužijí. V bytě, kde nikdo nebydlí, v bytě, kde se nájemníci na tomto typu energie omezují nebo z nějakého jiného důvodu netopí, budou vlastníci za topení přesto platit víc než doposud. Částečně podle měřidel, jež jsou vesměs povinně a nikoliv zadarmo nainstalovaná, daleko více ale podle velikosti bytu. Vezme se spotřeba celého objektu, zprůměruje se a ti, kdo topí minimálně nebo možná netopí vůbec, se nebudou moci výrazně vzdálit od onoho průměru. Budou platit prostě za to, že prý se k nim zřejmě „nespravedlivě“ zdmi dostává teplo od sousedů, kteří na tom tratí. Přičemž naši zákonodárci asi jaksi zapomněli na to, že už dříve vznikly koeficienty, díky nimž jsou zvýhodněni ti s více ochlazovanými vnějšími zdmi na rozdíl od těch, kdo jsou od venkovního prostředí izolováni sousedními byty. V důsledku čehož jsem třeba já doposud platil za stejné množství tepla 1,315násobek toho, co ti z okrajových bytů. Z důvodu jakési „spravedlnosti“.

A dnes tu máme nejnovější novinu. Bude se měnit způsob placení za elektřinu. Nově nebude hrát roli ani tak to, kolik proudu člověk skutečně spotřebuje, jako to, kolik by mohl spotřebovávat, kdyby chtěl. Méně se budeme ohlížet na skutečnou spotřebu, více na to, jaký má kdo jistič. Přičemž není prakticky možnosti se bránit; protože výměna aktuálního jističe za slabší obnáší natolik velkou investici, že se to prakticky nevyplatí. Nic na tom zřejmě nezmění ani nářky ekologů, že za tohoto stavu věcí našinci rezignují na šetření energie a že následně nezbude než stavět nové „Temelíny“, aby se vyšší spotřeba pokryla, nic na tom nezmění ani nevole těch, kdo „hloupě“ investovali do drahých energii šetřících zařízení či vlastních zdrojů elektřiny, u nichž se  jim nově ani nevrátí vložené investice. Někdo prostě musí distribuci elektřiny zaplatit, a když je spotřeba nízká, energetici tratí. Zatímco prostý člověk to holt jednoduše zaplatí. Tak nějak průměrně.

Nyní už zbývá vlastně jen to poslední. Voda. Stačí, aby bylo rozhodnuto, že není fér, když platí víc ti, kdo spotřebovávají více vody, zatímco u těch spořivých se existence potrubí nevyplácí a dotuje se z peněz těch vodou mrhajících, a že by tedy měli všichni platit tak jaksi stejněji…

… a budeme bydlet úplně jako za komunistů.

Byť, přece jenom, s jedním rozdílem.

Naši političtí dobrodějové nám přece jenom určitě nesníží nájemné na obvyklou socialistickou výši. Na maximálně pár stovek korun.