Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Blázen, šílenec, sebevrah,…

Ano, tato a nejen tato slova se o mně špitala, a vlastně nešpitala, nýbrž zcela jasně a zřetelně vyslovovala, v mém nejbližším okolí, když jsem se chystal v prvním roce tohoto tisíciletí na to, na co jsem se chystal. A upřímně řečeno byla vcelku pochopitelná. Jenže…

Jenže o rok dříve mne kolega naučil létat. Samozřejmě ne tak, že bych mával rukama a vznášel se pod klenbou nebeskou, ale předvedl mi, že zdolávat dálavy tam kdesi kilometry nad zemí může i obyčejný prosťáček. Tedy já. A když se jeden zamiluje do létání…
A tak jsem si zvolil nový cíl. Co nejvzdálenější cíl. Nikoliv již Ameriku (v mém případě rozhodně nezaměňovat za tamní zemi, do níž řada jistých našinců mířila s jednoznačně ne turistickými úmysly), protože ta pro mne tak jaksi nebyla… nic ve zlém… ale Jižní Afriku. Z vlastně vcelku banálního důvodu. Pro vzpomínku z dětství, kdy jsem obdivoval tamní poštovní známky, jichž několik se objevilo i v mé filatelistické sbírce.
A že o mně mé okolí říkalo to, co říkalo, je nasnadě. Protože napsat si v dobách, kdy byl ještě i náš internet v plenkách a západ Evropy vcelku exotickými dálavami, dopis na jihoafrické velvyslanectví s prosbou o pár prospektů, faxem si sehnat bydlení, koupit si sám pro sebe letenku a obletět řádově třetinu zeměkoule tam a totéž zpátky… To přece nemůže být normální!
Určitě tam prý chytím nějakou chorobu. Určitě mě tam přepadnou, zabijí, možná dokonce snědí… Inu, to víte, generace vyrostlá za ostnatým drátem železné opony a znající lépe snad leda omezený východní blok zemí, kde prý zítra již znamenalo včera.
A že nejsem možná tak docela normální jsem si vlastně říkal i já sám. Protože jsem v předchozím životě i já spočinul leda tak v zemi rakouské a německé, pěšky z té prve zmíněné došel nakrátko do Švejcar a maličkého knížectví lichtenštejnského, pak se se známými a malou dušičkou jednou jedinkrát potuloval Paříží a pak… Bác! Ve třech New York a vzápětí sám Jižní Afrika.
A tak jsem se stal pro okolí tím, co je zmíněno v titulku. Bláznem, šílencem, sebevrahem,… Tedy tehdy jsem se tímto stal. Protože kdybych se měl pro podobnou avantýru rozhodnout dnes, asi už bych se nerozhodl. Už bych se bál. Protože už nejsem to mladé ucho, kterému to prostě nedá. Ale stalo se.
A nelituji toho. Protože léta plynula a plynou a zmíněná slova ustávala, ustávala, až vlastně ustala. Aspoň v mém okolí. Byla nahrazena slovy jinými. „Tak co v létě? Zase do Afriky?“ Se stále se opakující stejnou odpovědí: „Ano, jak jinak.“
Dnes už se mi nikdo vlastně ani moc nediví. Už se to stalo normálním. Že nastane červenec a já zmizím „kousek na jih od Českého Krumlova“, jak s oblibou říkám. A tak se spíš jenom poťouchle spekuluje. „Že tam máš nějakou ženskou?“ Nemám. Bohužel. Tedy ne že bych neměl příležitost nebo že by nestály za hřích, ale… přece jenom… viry bohužel vládnou světu. A Jižní Africe zvláště. A mám se moc rád na to, abych právě tam lovil děvčata. Protože když prý má už i jedna ze tří tamních školaček HIV,… U dospělých kdo ví…
Nikdo už se o mne vlastně ani nebojí. Nebo neznám nikoho takového. Protože proč by se báli, že? Když tam jezdím rok co rok…
Protože jistě i škarohlídi mají pravdu. Protože Afrika je bezesporu zemí chudoby, hladu, špíny, neduhů, konfliktů, kriminality. A Jižní Afrika je taky Afrika, jakkoliv to není až tak docela Afrika.

 

 

Ale Jižní Afrika je zároveň i zemí plně srovnatelnou s tou naší. A doufám, že jsem ji tímto srovnáním neurazil.

 

 

Záleží jenom na tom, kam jeden zamíří. A samozřejmě na tom, má-li na to… na naše poměry sice vcelku nevelké, ale přece jenom peníze.

Autor: Viktor Pondělík | sobota 26.7.2014 15:38 | karma článku: 11,37 | přečteno: 903x
  • Další články autora

Viktor Pondělík

Nebohá země česká

Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.

10.7.2022 v 23:13 | Karma: 0 | Přečteno: 68x | Diskuse| Ekonomika

Viktor Pondělík

Skvělý nápad, páni europoslanci

O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?

11.6.2022 v 8:20 | Karma: 0 | Přečteno: 46x | Diskuse| Politika

Viktor Pondělík

Sliby u nás neberou konce

Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.

14.5.2022 v 15:31 | Karma: 0 | Přečteno: 42x | Diskuse| Ekonomika

Viktor Pondělík

Nejsme zrůdy, bruselata

V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.

18.4.2022 v 16:09 | Karma: 0 | Přečteno: 10x | Diskuse| Společnost

Viktor Pondělík

Jací my Češi jsme?

Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.

21.3.2022 v 16:26 | Karma: 0 | Přečteno: 8x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

V Belgii hořela jedna z nejvyšších budov v zemi. Jeden člověk zemřel

24. června 2024  22:55,  aktualizováno  25.6 7:40

Při požáru jedné z nejvyšších rezidenčních budov Belgie zemřel v pondělí v Lutychu jeden člověk,...

Co najdu, odevzdám. Bezdomovec v Nizozemsku vrátil nalezenou peněženku s 2 000 eury

25. června 2024  7:17

Bezdomovec, který přebýval na hlavním nádraží v Amsterodamu, odevzdal peněženku zapomenutou ve...

Americký politik se přiznal. Za zneužívání nezletilých v Praze mu hrozí třicet let

25. června 2024  6:37

Bývalý dlouholetý člen parlamentu v americké Severní Dakotě se u soudu přiznal k tomu, že v minulém...

Předáci odborů budou jednat s vládou o reformě penzí i zákoníku práce

25. června 2024  6:30

Po roztržce mezi vládou a odbory, po níž odboráři na vládě práskli dveřmi, se v úterý ve Sněmovně...

  • Počet článků 1394
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1273x
Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Seznam rubrik