Z dob minula se pamatuji na jeden ze článků uveřejněných v časopise Dikobraz. Onen článek pranýřoval (jak také jinak) americké politiky, kteří se v oné imperialistické zemi jednoho dne rozhodli, že z důvodu projevení sounáležitosti s prostým lidem stráví noc na ulici. Ač majetní, rozhodli se vžít na jednu noc do role chudých bezdomovců.
A jak jen to za tento počin schytali! Pochopitelně od našeho výše zmíněného periodika, ovšem též od tamních bezdomovců. Protože jak prý američtí chudí vesměs pravili, to se to těm politikům zviditelňuje, to se jim to spí na ulici, když jsou dobře živení, stráví tam jednu jedinou noc a za této je hřejí světla reflektorů! Zatímco obyčejní bezdomovci jsou na tom nesrovnatelně hůř než tito pozéři.
A protože i v naší vlasti bylo už dávno vytýčeno heslo „dohnat a předehnat Ameriku“, nemohli jsme ani v tomto ohledu zůstat pozadu. Byť rozdíl tu je. Protože naše politiky by sotva někdo přiměl k tomu, aby se natolik snížili, že by prožili celou noc někde v zimě mezi chátrou.
Ovšem nemáme v naší zemi jenom a pouze politiky. Máme tu i obyčejné lidi. A těm, měli-li zájem, dala třeba Městská charita České Budějovice minulý čtvrtek příležitost okusit podobně v úvodu zmíněným americkým politikům v rámci akce Noc venku úděl lidí odsouzených k životu na ulici.
Na jihu Čech, v jejichž krajském městě prý může žít nějakých tisíc nefalšovaných bezdomovců, se podobná akce spojená s potravinovou sbírkou uskutečnila vůbec poprvé a dobrovolných „bezdomovců na jednu noc“ se tu našly řádově dvě desítky. Dvě desítky těch, kdo absolvovali podobnou zkušenost, ač nemuseli.
A již nyní prý charita počítá s tím, že se napřesrok tato akce bude opakovat. Že se opět budou obdobně vybírat potraviny pro tento typ potřebných a že si třeba někdo jim podobně na ulici i schrupne. Získá tím zkušenost…
… a obávám se, že přímo neocenitelnou zkušenost. Protože jak pravily ne v souvislosti s tímto počinem uváděné oficiální informace, činily v okamžiku vzniku tohoto článku úspory všech českých domácností 2,6 bilionu korun, zatímco stále rostoucí dluh našeho státu jen o 720 miliard méně. Pokud bychom to vzájemně započetli, zbylo by nyní každému z našinců po zaplacení svého dílu dluhu v průměru sedmdesát tisíc, částka, o niž náš dluh roste každých dvacet sekund. Čili nepotrvá zase až tak dlouho, podle údajů z http://www.verejnydluh.cz/ něco přes šest a půl roku, a budeme všichni statisticky na nule. A pak dnešní účastníci akce Noc venku „zaplesají“. Protože budou vědět, jak na to, budou mít lepší startovní pozici.
Až na ulici skončíme všichni. Do jednoho.
