Asi taky poběžím…

Země jsou různé. Jsou ty, v nichž je život to nejcennější, co člověk má, ale jsou i ty, kde není drahé žít, o to dražší však je zemřít. A řeknu-li, že jsem se z jedné toho druhého typu v pondělí vrátil, víte zřejmě, o kterou jde.

Ano. O Jižní Afriku. O zemi, v níž jsem to již vícekrát na vlastní uši slyšel a vlastně i pozoroval kolem sebe. Kde člověk nejednou dokáže žít našinci neznámo vlastně jak a z čeho, ovšem když nadejde jeho čas…

Pohřeb takového černocha tam je prý luxusem dražším jeho života. Je třeba sezvat ze všech možných končin příbuzné a nejednou i zaplatit jejich cestu, ubytovat je a nasytit. I celou krávu je prý nejednou třeba koupit a porazit, aby se smuteční hosté najedli!

A ani leckterý bílý na tom není lépe. Zejména je-li z řad těch, kdo propadli tamním velice chatrným čímsi, co my u nás nazýváme záchranná sociální síť. A nevěřte tomu, že se tam mají lidé našeho typu více než dvě desítky let po pádu apartheidu všichni jako v bavlnce! Tací sice nepotřebují krávu, ale i ti se řádně „prohnou“.

A zatímco u nás nejednou uspořádáváme charitativní akce, abychom prospěli strádajícím živým, tam je tomu spíše naopak. Zatímco zde právě vysloveně i v „literární formě“ běháme za žijícího, tam…

Tam se teď něco naběhají blízcí třeba sedmiletého CJ. Od čerta k ďáblu, smí-li se to tak říci, tam nyní běhají i dobrodinci z církevních řad; třeba mně známý Benjamin van der Berg, u nějž by v jiné situaci vzhledem k jeho postavě předčící i tu moji bylo přímo k uřehtání říci, že ten se něco naběhá. Ale… vskutku se něco naběhají.

Protože život je v Jižní Africe laciný. Jenže onen sedmiletý klučina právě zemřel. Na leukémii. Zemřel a vyvstal „tradiční“ problém s tím, že smrt není tak levnou, jako život.

Má být pohřben. Jenže jakkoliv by to mohlo být při vyřčení onoho čísla úsměvné, je to k pláči. Protože skromný pohřeb onoho dítěte vyjde na čtyři tisíce randů. Nějakých šest našich tisícovek.

Ohromné peníze. Kvůli nimž tam nyní všichni jeho blízcí, do jednoho chudí jak kostelní myši, běhají od čerta k ďáblu. Protože jim ještě chybí… jejich sedm stovek. Přepočteno na koruny tisícovka.

Běhají a shánějí. Protože smrt je drahá. Mnohem dražší než život.

A tak možná i já půjdu v pondělí po hodně dlouhé době zase chvilku běhat. Byť jen pár set metrů. S Western Union na poštu. Vám trochu podobně, ale z poněkud jiného důvodu.

Aby si ten malý mohl dopřát po svém kratičkém laciném životě aspoň toho tamního obrovského luxusu.

Luxusu zemřít a být pohřben.