Aby Češi přišli o argument…

Určitě už jste slyšeli, čím mimo jiné argumentují naši reprezentanti při odmítání povinných kvót migrantů. A čím argumentují naprosto logicky. Že nemáme tolik co nabídnout a proto u nás migranti nechtějí zůstávat.

A proč nám tedy nějaké přidělovat a vnucovat, když tito stejně při první příležitosti utečou a my je tu nemůžeme držet uvázané na řetězu, že?

„Evropa“ od nás ale tento argument přijmout nechce, je pro ni stejně neakceptovatelný jako imigranti pro nás. Jenže… Co dělat, když je to vlastně pravda, že? Co počít?

A Evropská unie prý už vlastně tuší, co počít (http://www.instory.cz/2815-to-uz-je-silna-kava-donuti-nas-evropska-unie-vyplacet-migrantum-vetsi-davky-nez-pobiraji-nasi-duchodci-chytraci-z-bruselu-uz-tuhle-nehoraznost-resi.html).

Jak nám dal na vědomí europoslanec Jan Zahradil, zvažují představitelé EU řešení, jež by mělo s tímto naším argumentem skoncovat. Bruselští prý začínají uvažovat o tom, že by se v takových zemích, jako je třeba ta naše, měly povinně zvýšit sociální dávky poskytované azylantům. Kdyby se tu takové dávky povinně, rozhodnutím Bruselu, zvýšily, bylo by zřejmě po problémech, migranti by mohli začít chtít žít i u nás…

Protože dnes je ten rozdíl vážně příliš velký. U nás prý dnes dostane žadatel o azyl bydlení a stravu zdarma a k tomu šest stovek kapesného měsíčně, zatímco v takovém Německu mu mimo ubytování a stravy poskytnou zpočátku v přepočtu asi 3.800 Kč a případně i skoro třítisícový přídavek na dítě, po třech měsících pobytu mu to zvednou na šest tisíc a po schválení žádosti o azyl na přibližně jedenáct tisíc měsíčně. Britové zaplatí migrantovi nájemné, přídavek na dítě a v přepočtu asi pět a půl tisíce, Švédové dokonce asi dvacet tisíc korun měsíčně.

Takže žádný div, že k nám ti migranti nechtějí. Jenže když se Brusel angažuje… A prý už se tamní páni rozhoupávají k tomu, aby přinutili „skoupější“ státy zvýšit sociální dávky na úroveň těch od států nejštědřejších. Uvažují o tom, že by měli migranti po přerozdělení kamkoliv v Evropě dostávat identické dávky.

Aby i u nás byli rádi.

Kde na to máme vzít? To zřejmě nebude problém, to už přece také zaznělo. Uvažuje se přece o tom, že by vzpouzející se státy měly za každého odmítnutého žadatele o azyl platit asi sedmimilionovou „pokutu“. Takže díky každému migrantovi, kterého přijmeme, „ušetříme“ čtvrt milionu eur. Dost na to, abychom měli na valorizaci dávek pro migranty.

A kdyby ani to nestačilo… dá se přece sáhnout i na důchody a sociální dávky našich lidí. Kteří sice nedostávají ani zdaleka tolik, co imigranti ve štědřejších zemích Evropské unie, ale to nevadí. Protože ti od nás přece nikam utíkat nebudou, že? Kam by taky šli, když je západ už i tak ekonomických migrantů plný a o ty naše navrch stát nebude…