A máte to, humanisti!

Před pár dny jsem tu ve svém článku zmínil jeden „podařený“ experiment. Pokus, ve kterém jsme byli my Češi otestováni, jací že jsme ve skutečnosti. A „obstáli jsme skoro na výbornou“.

Prostě jsme se k té povedené trojici (http://pondelik.blog.idnes.cz/c/481837/mam-verit-ale-neverim.html), hrající si na po vlastech českých tápající migranty, chovali tak, jak se na civilizované lidi sluší a patří. Takřka nikdo je nikam neposlal, leckdo pomohl radou a tu a tam někdo i nějakým tím příspěvkem materiálním či finančním. Takže se ukázalo, že jsme navzdory tomu, co se o nás traduje, snášenliví, tolerantní a k pomoci svolní lidé.

Oním videem (http://www.novinky.cz/domaci/384524-cesi-uprchlikum-v-nouzi-nabidnou-penize-i-nocleh-ukazal-experiment.html) to mohlo skončit. Mohli jsme si (tedy ti z nás, kdo jsou k podobnému počínání si svolní) zatleskat a zapomenout.

Ovšem nestalo se tak.

Nyní se na http://www.denik.cz/z_domova/syran-ktery-se-zucastnil-experimentu-vetsina-lidi-si-me-porad-plete-s-romem-20151031.html objevil rozhovor s hlavním protagonistou onoho videa. Tedy s u nás už deset let žijícím Syřanem. Rozhovor, který nám onoho figuranta blíže představil.

Tento článek si jistě klade za cíl získat další náklonnost naší veřejnosti k podobným lidem. Nebo tak alespoň to vyřčené povětšinou vyznívá.

Protože tu zmíněný student plzeňské univerzity, jenž pochází ze Sýrie a k nám se dostal před deseti lety jako dítě, přiznává, že měl ze zmíněného experimentu obavy. Že se bál problémů, které mu role migranta, již by nechtěl nikdy na vlastní kůži zažít, přinese, ovšem byl naštěstí mile překvapen.

Protože jím před skrytou kamerou kontaktovaní lidé byli povětšinou vstřícní. Stejně jako lidé, jež jeho rodina potkávala před deseti lety, kdy utíkala do Čech kvůli politické a válečné situaci v Sýrii, stejně jako jeho čeští spolužáci a obyvatelé Duchcova, kde žije a kde je jeho rodina známa tím, že je hodná a nedělá nepořádek.

Prý byl dotyčný vždy v Čechách rád. Postarali jsme se o ně v začátcích ve třech táborech, je tu větší svoboda a lepší kultura než v Sýrii, nevládne tu islámské právo šaría a lidé si tudíž mohou dělat, co chtějí…

Prostě jsme vyšli z onoho experimentu téměř bez poskvrnky. Jsme na ty imigranty vlastně strašně hodní. Můžeme se za svou humanitu hrdě poplácat po ramenou.

Nebo…

Nebo si místo tohoto poplácání více než výmluvně zaťukat na čelo. Protože tím, co tu zaznělo, zmíněný článek neskončil.

Protože na jeho konci padla ještě i otázka stran příbuzných našeho hrdiny, kteří zůstali v Sýrii…

A máme to.

Jsou prý spolu ve spojení. A asi třicet nebo čtyřicet těchto příbuzných se minulý měsíc dostalo do Evropy a od našeho hrdiny se jim dostává informací, na koho se obrátit kvůli azylu a podobně. A i někteří další to ještě chtějí zkusit a snad i jim to vyjde… Jak?

„Když mají peníze, tak se dostanou s FALEŠNÝMI pasy autobusem nebo pěšky do Turecka nebo Jordánska, odkud letí do Evropy. Někteří plují na lodích nebo na člunech…“

Tak jak, natočení kolínští? Stále ještě jste tak lidumilní? Když už nyní víte, že za tím předvojem, jemuž jste na videu vesměs tak ochotně pomáhali, následují desítky příbuzných s falešnými pasy? Kteří už díky oněm figurantům naprosto přesně vědí, jak na nás…