Proč se politici lísají k Dominiku Dukovi?

Církve mají v Česku stejnou důležitost jako Svaz chovatelů drobného zvířectva nebo Český badmintonový svaz. Proč je ale vedle čelních politiků vidět vždy jen Dominik Duka a nikoliv předsedové těchto nebo jiných svazů?

S rostoucí vzdělaností a snadným přístupem k informacím zcela logicky počet věřících i v ateistickém Česku stále klesá, zatímco počet kněží, zejména v katolické církvi, neúměrně k tomu roste. Těch kněží je stále více z Polska, platí je čeští ateisté. Paradoxní situace.

Lidé dnes už nevěří, že když dostanou padáka v práci, může za to jakýsi bůh. Mohou za to jen a jen lidé: politici, kteří nevytvářejí dobré podmínky pro podnikání, arogantní šéfové bez špetky sociální inteligence, jejichž vzývaným božstvem jsou růstový faktor a co nejvyšší plusová EBITDA.

Církevní restituce, nazývané stále častěji jako loupež století, zcela odhalily, že peníze a majetek církvím, zejména pak církevním šéfům, nesmrdí. Je zřejmé, že mezi obyčejnými kněžími, i v katolické církvi, jsou stále ještě následovníci poctivého faráře Josefa Toufara, kteří se snaží pomáhat zcela nezištně lidem a nezajímají se o světské statky. Paralela s politickými stranami a jejich vedením je zřejmá: dole se snaží poctivě pracovat ve prospěch lidí, zatímco nahoře se chamtiví kariéristé koncentrují na získání a upevnění moci, intriky, snahy zbohatnout všemi prostředky. I těmi, které by se bohu pramálo líbily.

Tento článek není filipikou proti církvím, z nichž si dnes lze nejvíce vážit Bratrské jednoty baptistů, která jako jediná odmítla podezřelé peníze z církevních restitucí. V historii sehrály církve jistě i pozitivní roli. Moje babička v Opavě chodila do kostela denně, protože opravdu věřila v boha a působil tam bytostně lidský farář – bylo to za komunistů, takže Dukovy nářky na destrukci církví a pronásledování věřících za minulého režimu nelze brát vážně. Jasně, vedle komunistických papalášů, kteří preferovali před církvemi ROH a SSM, se katoličtí šéfové neproducírovali, že by měl Duka na mysli právě to?

Církve jsou pro některé lidi i v ateistickém Česku určitě pořád ještě důležité, stejně jako jsou pro jiné lidi důležité Svaz chovatelů drobného zvířectva nebo Český badmintonový svaz. Proč ale premiér Petr Nečas vedle sebe nepostaví například předsedu FAČR Miroslava Peltu, když fotbalistů je v Česku více než vyznavačů katolické církve? Nebo šéfa cyklistů – na kole jezdí v Česku skoro každý! Proč vždy reprezentuje stovky zájmových spolků právě jen Dominik Duka?

Horečný spěch vlády a poslanců vládní koalice při schvalování zcela netransparentního zákona o církevních restitucích, který hluboce prolamuje hranici roku 1948 a nikdo z vlády není schopný definovat, na jakém základě se k finančním sumám a vraceným majetkům dopracoval, vzbuzuje podezření, že se jedná o další špinavý byznys. Z katolické církve se stane největší pozemkový vlastník a jeden z nejsilnějších podnikatelských subjektů v zemi. Manažerské kapacity na řízení katolická církev nemá. Bude zajímavé sledovat, v jakých rukou nakonec „vrácené“ majetky skončí, ale překvapení to asi nebude.

Z tohoto pohledu je patrné, že lísání politiků k Dominiku Dukovi má své opodstatnění a jen tak neskončí. Včelaři, myslivci, filumenisté, fotbalisté, badmintonisté – máte smůlu. Pro politiky nejste zajímaví. Jste chudí, nemáte co nabídnout. Nabízí se ovšem také otázka, zda lísání politiků pomůže Dominiku Dukovi k posílení prestiže katolické církve. Obávám se, že nikoliv.