Senátor Jaroslav Kubera (ODS) je jedním z mála českých politiků, kteří umí nazývat věci pravými jmény. Není politicky korektním politikem, ale není planým žvanilem. Za to mu patří dík.
Dnes doporučil „omezit výrobu dětí za účelem zisku sociálních dávek“ v souvislosti s bruselským návrhem řešení problémů s cikány. Jaroslav Kubera asi schytá hodně odsudků od Michaela Kocába, Džamily Stehlíkové a dalších příznivců multikulturalismu a pravdoláskařství, ale obyčejní lidé mu zatleskají.
Zejména pak dámy od přepážek, kde se vyplácejí sociální dávky. Jednu z nich znám, a když vypráví své zážitky z práce, obdivuji ji, že se ještě nezbláznila. Soustavný nápor agrese, slovních útoků hrozících přerůst v útoky fyzické, nevzdělanost a primitivismus klientů mixované s geniální znalostí paragrafů, týkajících se štědrého systému vyplácení dávek, to je její denní chléb. Nezávidím jí.
Jak dopadla masivní pozitivní diskriminace černochů (zdráhám se napsat politicky korektně Afroameričanů, protože s Afrikou ti lidé dnes opravdu nemají nic společného) v USA dobře víme. Projekt Affirmative action totálně selhal; přispěl k rozpadu tradičních rodin, stále více dětí se rodí mimo manželské svazky, černoši vedou ve statistikách zločinnosti se stále vyšším skóre, namísto vzdělávání se zhusta věnují práci v pouličních gangsterských partách a drogám, černošky příjemný zdroj příjmů našly v hojném plození dětí. Jaký kontrast s pilnými pracovitými Asiaty a často i Hispánci, kteří zcela bez pozitivní diskriminace v USA patří k nejlepším studentům univerzit a šplhají ve společenském žebříčku stále výš.
Bruselští byrokraté plodí jeden paskvil za druhým a je dobré, že český Senát tentokrát servilně nepodpořil další nesmysl z dílny politických diletantů, uvažujících mimo realitu. Odmítnutí Bruselu je ale jen krok A. Tím krokem B je prosazení návrhu senátora Kubery do zákonné normy. To řešení je jednoduché, levné a zcela nerasistické, protože byznys s plozením dětí provozují i bílí Češi: omezme výrobu dětí za účelem zisku vyplácením přídavků na limitovaný počet potomků. Dvě nebo tři děti podpoříme přídavky, ostatní děti už ne. Pokud chceš mít čtyři a více dětí, zvaž, zda jsi schopen je uživit a dát jim odpovídající vzdělání. Pokud nebudeš posílat děti do školy, ale krást, nemáš nárok na nic.
Zní to tvrdě, ale je to logické a zcela jednoduché řešení. Zodpovědní a finančně gramotní Češi se pravidlem „pořizuji si pouze tolik dětí, kolik uživím“ řídí už roky. Sofistikovaní vysávači sociálních dávek s houfy dětí na ulicích musí dostat jasně dané mantinely. Bruselem navrhovaná sociální opatření cílená na Romy jsou nesmyslem, navíc s rasistickým podtextem, protože pomoc potřebují i bílí - a ti by podle Bruselu neměli být do programu sociálních opatření zahrnuti.
Lze jen souhlasit se senátorem Jaroslavem Kuberou, který prohlásil, že bruselská doporučení jsou pouze „kecy, kecy, kecy“. Cikáni v Česku potřebují vzdělání a práci. Je to jen na nich. Pozitivní diskriminace a vyhrazená místa ve státní správě či samosprávě jim v ničem nepomohou.
