Blíží se Vánoce, které se eurokomisařce Heleně Dalliové nepodařilo zakázat pod záminkou kouzelného slůvka inkluze. Zatím. A na hranicích Běloruska s Polskem stráví Vánoce nešťastní migranti v mrazu a lesních kulisách.
Zatímco 705 europoslanců s tisícovkami asistentů a překladatelů (kterým slouží navíc 5000 úředníků generálního sekretariátu EP) v teplých bruselských barech degustuje silná belgická piva a drinky, naivní a oklamaní migranti, kteří slouží Lukašenkovi jako užiteční vojáci bez uniforem v hybridní válce proti EU, pijí vodu z kaluží v mrazech uprostřed lesů. A europolitici v Evropském parlamentu, Radě Evropské unie, Evropské radě, Evropské komisi a dalších personálně přebujelých byrokratických organizacích, v nichž sami netuší, kdo má jaké pravomoci, řeší pitomosti, jako je zákaz slova Vánoce, a adorují fantasmagorický Green Deal, který podle propočtů uvrhne do energetické chudoby 140 milionů obyvatel EU a ekonomicky členské státy znevýhodní oproti zbytku světa...
Když čtu o politických výstupech z Bruselu (nebo ze Štrasburku, kam se europoslanci s asistenty, tlumočníky a tunami papírů pravidelně přemísťují, ač to vůbec nedává smysl, stejně jako fakt, že unie nemá jeden oficiální úřední jazyk a vše se překládá do 24 jazyků), vždy si vzpomenu na jednoho rumunského europoslance, který po celých pět let mandátu hlasoval vždy ANO pro jakýkoliv návrh a nikdy nevystoupil v diskuzi. Notorický blb, sabotér, provokatér, vyžírka… není to jedno? Pokud tam jsou v převaze reprezentanti podobné úrovně, nelze se divit jalovosti a nesrozumitelnosti EU – všechna čest výjimkám, z českých europoslanců mě napadají pánové Tomáš Zdechovský nebo Alexandr Vondra. O většině českých europoslanců jsme snad ani neslyšeli, možná je to dobře.
Až udivující je bezradnost EU s řešením migrační invaze a její rozpolcenost. Už nevadí stavba hraničního plotu v Polsku, která hodně vadila v Maďarsku. Migranti mají smůlu, protože jsou to Lukašenkovi migranti. Ti, kteří připlouvají loděmi přes Středozemní moře v režii obchodníků s lidmi, jsou nadále vítáni, i když i nejvíce vítačské státy už vystřízlivěly a zpřísňují azylová pravidla, protože se ukazuje, že drtivá většina migrantů nepředstavuje přínos, ale velký problém.
Zatímco Alexandr Lukašenko je označován, oprávněně, za zločince, který se snaží nabourat hranice a rozvrátit EU prostřednictvím migrantů, kapitánka humanitární (čti pašerácké) lodi Carola Racketeová si vychutnala v Evropském parlamentu potlesk vestoje, i když dělá totéž, co Lukašenko, liší se pouze jejich motivace. Hranice EU má chránit Frontex, který ale na jihu Evropy slouží spíše jako poslední článek obchodu s lidmi, není divu, že Polsko nabídku jeho služeb na bělorusko-polské hranici odmítla, byť hlavním sídlem organizace je Varšava. Italský politik Matteo Salvini má být souzen za to, že se hranice EU snažil bránit před invazí. Soud v Neapoli poslal na rok do vězení Giuseppe Sotgiua, kapitána lodi, který předal libyjské pobřežní stráži stovku migrantů zachráněných nedaleko afrických břehů. Byla to servisní loď ropné plošiny u Tripolisu, to měl posloužit pašerákům jako bezplatný trajekt do Evropy a vykašlat se na práci pro svoji firmu? To rozum nebere. Lukašenkův migrant je hrozbou, zatímco migrant Racketeové přínosem?
Početné sluníčkářské neziskové organizace, placené z našich daní, tvrdí, že každý má právo na lepší život, proto je třeba migranty vítat. Ale ve světě je podle OSN (další totálně jalová a nesrozumitelná organizace) 600 milionů lidí s příjmem pod 1,9 US dolaru na den, má Evropa povinnost absorbovat všechny chudé, aby sama zchudla? Aby se stala politicky nestabilní unií s násilnými nepokoji, protože kulturně i nábožensky odlišní migranti přicházejí ze zemí (často rozvrácených kvůli vojenské politice států, do nichž nyní míří), kde děti dříve než slabikář a počty ovládají kalašnikova? Frustrace z evropské reality nemusí, ale může vyústit v radikalizaci, to je fakt.
Pokud už i evropské instituce a představitelé některých států s opatrnou politickou korektností připouštějí, že nelegální nekontrolovaná migrace je problém, který narušuje stabilitu EU a její vnitřní integritu, měli by jednat a ne se zabývat pitomostmi. Řešení není až tak složité. Důsledně bránit hranice unie, všechny, nejen ty v Polsku a Litvě. Dát do zemí, odkud migranti proudí, jasně a nahlas najevo, že Evropa není ráj na zemi a je třeba si zde životní úroveň zasloužit tvrdou prací, že do zemí EU bude vpuštěn pouze ten, kdo má vstupní vízum. Za druhé světové války se shazovaly z letadel, balónů a vzducholodí letáky. Dnes stačí použít sociální sítě.
„Nejsem-li srozumitelný, jsem mrtvý“. Tuto větu říkal jeden profesor na naší fakultě a v těch pár slovech je koncentrovaná absolutní moudrost. Pokud si tuto větu a používání zdravého selského rozumu na úkor převažující zeleno-rudé ideologie neosvojí europoslanci, pak původně skvělý koncept bude mrtvý a po brexitu budou postupně následovat další exity.
