Jedním z nejlukrativnějších povolání je u nás v poslední době nepochybně advokacie. Palmáre nejzdatnějších obhájců se pohybují v astronomických výších, ale zkrátka nepřijdou ani průměrní advokáti...
zdroj foto Moda.cz
A tak jsem šťastný, že až dosud jsem jejich služby nepotřeboval. Mnozí občané se zase na základě zkušeností a informací do soudních sporů raději ani nepouštějí, třebaže jsou evidentně v právu.
Jak jsem se dočetl, naše státní instituce ovšem na nějakou tu „pětku“ nehledí. Například takové ministerstvo dopravy v čele s Alešem Řebíčkem platí svým vybraným externím advokátům za právní služby 450 milionů korun.
Ministerstvo financí v jednom případě 142 a ve druhém 59 milionů korun. Nejskromněji se chová ministerstvo zdravotnictví, které zacvaklo pouhých 30 mil. Kč.
Soukromí právníci samozřejmě pro stát pracovali i v minulosti. Jednalo se však většinou o menší jednorázové zakázky – a až na výjimky jen v řádech statisíců. Trend, kdy jednotlivé advokátní kanceláře dostávají stamilionové smlouvy a úřady s nimi uzavírají dohody o permanentním zastupování, přišel až s nástupem ODS k moci. „V minulých letech takové smlouvy obvyklé nebyly. Děje se to až nyní,“ potvrzuje mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková.
Ministerstva tvrdí, že větší platby méně kancelářím jsou úspornější než mnoho malých plateb různým firmám. „Propočítali jsme si, že díky jedné zakázce ušetříme na právním zastupování během tří let asi tři sta milionů,“ tvrdí Karel Hanzelka z ministerstva dopravy. Loni podle něho ministerstvo zaplatilo za právní služby 154 milionů korun, zatímco třeba v roce 2002 (za vlády ČSSD) dvojnásobek. Jenže v roce 2004, kdy také byli u moci sociální demokraté, stáli právníci ministerstvo jen 79 milionů korun.
MF DNES z údajů z registru veřejných zakázek spočítala, že ministerstva uzavřela během posledních dvou let smlouvy na právní zastupování za víc než miliardu korun.
Za vlády ČSSD to podle registru bylo mnohokrát méně. Současné vedení ministerstev však tvrdí, že v minulosti přišli stát právníci na víc. Některé dohody navíc vzbuzují pochybnosti. I sami právníci mezi sebou mluví o tom, kdo z nich má lepší kontakty na politiky. „Ministerstvo samozřejmě vypíše výběrové řízení, ale známosti jsou známosti,“ řekl jeden z advokátů, který chtěl zůstat v anonymitě.
Nezbývá než se zeptat, co vlastně dělají právní oddělení dotyčných ministerstev. „Pro stát je výhodné, že si najímá na spory odborníky. Kdyby se takto choval v minulých letech, ušetřil by za prohrané kauzy spoustu peněz,“ tvrdí Karel Muzikář, „král“ mezi právníky pracujícími pro stát.
To je asi pravda, ale chybí mi odpověď na otázku, proč tedy ministerstvo nezaměstnává odborníky?
Nicméně po všech prohlášeních doufám, že stát už nikdy žádnou kauzu „neprojede“ a zase ji „nezacvaká“ z kapes daňových poplatníků.
Mimochodem – dal si vůbec někdo tu práci a spočítal, o kolik korun stát za uplynulá léta přišel „díky“ neschopnosti ministrů, dalších předních manažerů, a možná i advokátů? (Zdroj: MF DNES)
