Co mi už rozum nebere

V poslední době je čím dál víc věcí, které mi už rozum odmítá brát. Poctivě jsem se nad tím jevem zamyslel a hledal chybu, především v sobě. Říkal jsem si: nejsi přece ekonom, psycholog ani psychiatr, starej už jsi jak Metuzalém a rozum necháváš pomalu za sebou, tak se do ničeho nemontuj a spoléhej na odborníky, kterými se to u nás přímo hemží.

Ty argumenty jsem uznal za pádné, takže jsem je akceptoval. Ale protože nehodlám zůstat do konce života blbcem, tak se na naše odborníky obracím s prosbou o poučení a odpověď na následující otázky:

- Nedávno jsem se v televizi oficiálně dozvěděl to, co neoficiálně vědí už dávno všichni naši občané: některé komodity (výrobky, zboží, služby) u nás podražily o tisíc procent, mnohé další od 500 do 1 000 či od 100 do 500 %. Zajímalo by mě, kolika lidem v ČR se tolikrát zvýšily příjmy, aby to mohli bez řečí akceptovat. Vezmeme-li v úvahu, že na statisticky průměrný plat 27 000 Kč nedosahují tři čtvrtiny občanů (o důchodcích nemluvě), musel být pro zbývající čtvrtinu „samet“ pořádný vývar.

- V těchto souvislostech bych rád věděl, jak se u nás určují ceny výrobků (komodit). Je to poctivý, odpovědný ekonomický propočet, nebo se někdo kouká z okna a plácne sumu, která mu jako první vytane na mysli při vzpomínce na svou peněženku? Díky posledním zkušenostem sázím na druhou možnost. Pokud jde o mne, musím říci, že vytápění bytu elektřinou mě jako ovdovělého důchodce přivádělo na mizinu, proto jsem se už loni vrátil k uhlí. Ovšem byl jsem na mrtvici, když jsem za metrák už neplatil 17 Kčs, nýbrž 300 Kč (ledasco jsem pak pochopil díky kauze Mostecká uhelná...).

- Naprosto šokující je pro mne fakt, že někteří naši advokáti aktivně působí ve službách zločinců. Z vyšetřovací vazby vynášejí pokyny svých klientů-mafiánů jejich podřízeným jak mají řídit „podnik“, jak „uklízet“ majetek (peníze, nemovitosti), jak ovlivňovat svědky, naopak „zdola“ přinášejí užitečné zprávy a informace. Jak jinak lze vysvětlit, že vyšetřovaný nastoupí do vazby jako velice bohatý člověk a vychází z ní chudý jak kostelní myš, takže o nějakém vyrovnání se s poškozenými nemůže být ani řeč. Dá se s tím v tomto zkorumpovaném státě vůbec něco dělat?

- Prapříčinou všech našich problémů a potíží je podle mne naprosto nekoncepční politika ve všech resortech, v průmyslu, zemědělství, ve veřejném životě a s tím spojená korupce a zlodějina. Svědčí o tom nespočet kauz během privatizace i po ní, až do dnešních dnů. V průmyslu dominuje výroba aut, zemědělci vybíjejí základní stáda, nevědí co chovat a pěstovat aby přežili tlaky lépe dotovaných zahraničních konkurentů. Z armády se postupně stala „černá díra“ na peníze. Energetika chcípne na fotovoltaiku, nenažranost producentů a dopravců elektřiny. Neutěšená situace je ve školství (Komenský by zaplakal spolu s dětmi), ve špatné kondici je už řadu let zdravotnictví.

- V neposlední řadě se na tristní situaci v našem státě podílí totální absence morálky. Pro značnou část našich občanů je prvořadý vlastní prospěch, blahobyt a co nejvíc moci za použití peněz k uplácení. Aby měli víc než ostatní, jsou schopni všeho, včetně vraždy. Já těmhle lidem říkám Klausovi demokrati, neboť se po léta domnívají, že jim je všechno dovoleno, aniž by se museli obávat následků. Týká se to například i hloupých politiků, kteří nejsou postihováni za špatná rozhodnutí, třebaže nás to stojí miliony ba miliardy. Raději nemluvím o jejich vědomých podrazech a nezákonnostech. Připomenu i šíbry, kteří se neustále vyhýbají soudním jednáním a posílají místo sebe neschopenky, které jim za patřičný obolus vystaví jejich lékař. Není divu, že se pak procesy táhnou měsíce a roky, a je s podivem, že tohle soudy tvrdě netrestají. Příkladem nejdou ani poslanci, kteří v pracovní době beztrestně konzumují alkohol (podle toho taky vypadá úroveň většiny jimi schvalovaných zákonů). Nějakých tvrdých postihů se nemusejí bát výrobci či prodejci drog, ani běsnící fotbaloví „fanoušci“, pustošící stadiony. Jsem přesvědčen, že dokud nebudou soudy vynášet exemplární, odstrašující tresty, padni komu padni, nic se nezmění.

- Na závěr jsem si nechal takovou malou matematickou úvahu. Připustíme-li, že od roku 1989 vyrostla jedna generace hamižných lidí bez skrupulí, bez svědomí a morálky, kouska citu a soucitu, která v duchu svých zásad vychovala své potomky, nebude to v příštím čtvrtstoletí v ČR o moc lepší. Obrat může nastat jen v tom případě, že stát, všechny jeho instituce, vytvoří takové podmínky, aby na všech úrovních začalo vítězit právo a pořádek, spravedlnost a opravdová demokracie. Zdá se mi, že v příštích 75 letech budeme mít práce jako na kostele. Ale z toho mne, moje děti a vnuky, už hlava bolet nebude. A tu se opět obracím na naše odborníky: myslíte, že to bude dřív?