Konec kutilů v Čechách

Abych se aspoň trochu vymanil ze současného politického kvasu, rozhodl jsem se nečumět pořád na televizi či pouštět si rádio a poslouchat bláboly našich představitelů...

zdroj Moda.cz

Uvědomil jsem si, že existují trvalejší hodnoty, například hodnotná kniha, kterých jsem za svůj život už přelouskal nepočítaně a teď lajdám. Ale obstarožní lampička u postele vypověděla poslušnost a musel jsem si opatřit jinou.

Protože nepatřím k horním deseti tisícům, brouzdal jsem po internetu a hledal nabídku odpovídající mým možnostem. Najednou jsem zajásal – jakýsi pán tam nabízel jednu stolní lampičku za padesát kaček a měl tři. Tak jsem si je objednal a poslal mu peníze, s poštovným celkem 240 Kč. Netrvalo dlouho a přišel balíček, obsahující dvě lampičky. Po urgenci jsem se dozvěděl, že za tři bych musel připlatit na poštovné. Tak jsem se spokojil s málem, stejně to bylo za pakatel.

Když jsem lampičky chtěl nainstalovat, zjistil jsem, že v jedné se klimbá objímka se žárovkou. Prkotina, řekl jsem si, je povolený šroub. Lampičku jsem tedy pracně rozmontoval abych zjistil, že umělohmotný šroub k upevnění objímky je zlomený. Musím se pochválit (nikdo to za mne neudělá) – poradil jsem si s tím, vrazil jsem do toho pouhých 70 Kč. Když jsem všechno montoval zpátky, rozpadl se tlačítkový vypínač. Prkotina, řekl jsem si, koupím nový. Načež jsem lampu zase pracně rozmontoval.

Vypínač stál pouhých 35 Kč a navíc patřil k těm nyní moderním, v nichž se drátky neupevňují šroubky, nýbrž se strkají do takových pružných plíšků, kde prý drží jak helvetská víra. Ať jsem strkal jak jsem strkal, drátky se v jednom kuse ohýbaly, čepejřily na všechny strany, ale do dírky se jim nechtělo, až jsem z toho dostal depresi. Nakonec se mi zdálo, že cíle bylo dosaženo a lampu smontoval. Nesvítila. Přes dírky bylo vidět, že drátek vypadl. Následovala další demontáž.

Pak jsem se sebral a šel do prodejny, jestli by mi s tím neporadili. Od prodavače se mi dostalo poučení, že jiné technologie se dnes už nepoužívají a že si s tím poradí i naprosté nemehlo. Chce to jen nasunout na drátky speciální miniaturní koncovky, stisknout je speciálními kleštěmi a je to tam. Poprosil jsem ho, jestli by mi ty dvě koncovky neprodal a nepůjčil kleště na jejich stisknutí. V tu ránu se dal do hurónského smíchu a nebyl k utišení. Mezi hýkáním z něho vypadlo, že ty kleště stojí 1 600 Kč a jestli já bych je půjčil neznámému chlapovi.

Ale nakonec všechno dobře dopadlo, asi se nade mnou slitoval. Chvíli se hrabal mezi vystavenými exponáty a ejhle – našel mezi nimi onen kýžený, dnes už nemoderní vypínač se šroubky. Zacvakl jsem dalších 35 Kč, vítězoslavně si ho odnesl domů i s tím už „použitým“ plíškovým a dal lampu do kupy. Teď ležím v posteli, ve světle lampičky čtu Idiota a je mi blaze. Jen občas mě zachvátí lítost, nenastává-li konec kutilů v Čechách.