Kam se na nás hrabe Kocourkov!

Těch událostí, nad nimiž člověku zůstává rozum stát, se u nás začíná objevovat víc než je zdrávo.

zdoj foto Moda.cz

Pominu-li kauzy „do nebe volající“, kde jde o miliony i miliardy, a taky o mezinárodní prestiž a image naší vlasti, je hodně takových těch drobných až humorných případů, přesněji řečeno kiksů, které by člověk mohl považoval za humorné. Kdyby mu ovšem neotravovaly život.

Například dnes ráno jsem se zasmál zprávě z rádia, že policie začala pokutovat řidiče, kteří blikáním dálkovými světly upozorňují protijedoucí, že jedou vstříc policejní kontrole. To by mě zajímalo, kdo to blikání zaznamenává, kdo rozhoduje, že je to signál a kdo pak ty „hříšníky“ zkasíruje. A taky by mě zajímalo, budou-li napařovány pokuty i rádiím, která v relacích pro řidiče dávají slovo posluchačům, často upozorňujícím  na různé policejní kontroly, havárie... A konečně očekávám, že v kontextu těchto policejních opatření nebudou chybět ani flastry za vyvěšování „úředních“ tabulí, upozorňujících, že „tento úsek je sledován radarem“.

Už méně jsem se smál  zprávě, že zanedlouho budeme mít katastrofální nedostatek praktických lékařů a taky zubařů. Já bych mohl být klidný, protože moje obvodní lékařka i zubařka jsou ženy nejen pohledné a v nejlepším věku, ale navíc odbornice a milá stvoření. Je mi ale líto těch, kteří se už dnes nemají kde upíchnout a děsí mě pomyšlení, co bude za pár let, neboť odborníci v kterékoliv profesi se nerodí podle známého rčení „hup na krávu a už je tele“.

Úsměv na rtech mi docela zmrzl poté, co jsem vyslechl ve zpravodajských relacích a dočetl se na internetu Helpnet.cz,  že:  Jedinému mezinárodně uznanému školitelskému pracovišti instruktorů prostorové orientace zrakově postižených v ČR, kterým je Institut rehabilitace zrakově postižených, hrozí zánik. A to přes všechna ujištění ministra Ondřeje Lišky. Na letošní rok neobdržel Institut bez jakéhokoli upozornění žádné finanční prostředky. Kurz instruktorů prostorové orientace zrakově postižených (akreditovaný MŠMT) musel proto dokončit pouze z prostředků občanského sdružení Timšel, které jeho činnost podporuje.

Mě ani moc nezajímá, které ministerstvo má tohle zařízení pod křídly, jestli školství, sociálních věcí či zdravotnictví. Mě zajímá, kdo nechal tuto záležitost dojít až k takovým koncům. To si opravdu nikdo neuvědomuje, jak citlivá tato oblast je nejen mezi naší veřejností, ale i z mezinárodního pohledu? Kdo má, ksakru, neustále potřebu dávat najevo tu aroganci moci, tu přezíravost a neschopnost vyřešit k obecné spokojenosti ani takovou na první pohled „prkotinu“ za pár milionů (která se ovšem může stát prubířským kamenem)?

Jsem přesvědčen, že známí „machři“ z Kocourkova po nás jen závistivě pokukují...