Děkujeme, odejděte!

Není tomu tak dávno, co tady tohle provolání už zaznělo. Sprovozeno ze světa bylo demagogickým prohlášením, že jde o nezodpovědný názor a postoj několika mladých pomýlených jedinců. Ale jak se zdá, je čas ho provolávat znovu, tím spíš, že je (doufám) před volbami.

zroj foto Moda.cz O to naléhavěji, když vidím, jaké nové ksichty se rvou do politiky. Za sebe říkám, že už mám plné zuby těch, které v ní řadu let figurovali a dále figurují, a ve své chamtivosti a bezohlednosti, nečestnosti, nemorálnosti, a především aroganci nevidí, že se jejich čas nachýlil. A nebudu patrně daleko od pravdy řeknu-li, že podobný názor má mnoho dalších spoluobčanů.

Když se podívám kolem sebe, nemohu nevidět, že do naší státní lodičky teče ze všech stran. Vinu na tom mají především ti politici, kteří po sametové revoluci přijímali takové zákony, aby mohli spolu s kamarády legálně a tudíž beztrestně krást.

Kteří rozjeli nepřipravenou privatizaci, jež mnohým umožnila se pořádně napakovat na účet státu, potažmo daňových poplatníků, a proslula jako „velká loupež století".

Kteří zneužívali svých funkcí ve svůj prospěch a neustále byli ve střetu zájmů. Kteří prodávali státní majetek „za hubičku". Kteří nedokázali učinit přítrž korupci, podvodům, okrádání, rozmachu rasismu, neonacismu, levému či pravému násilí a pokračovali v morálním úpadku naší společnosti. Zdá se, že celosvětová hospodářská krize se pro ně stala spásou - aspoň se mají na co vymlouvat.

A tak, jak se zdá, nám ze všech slibů na začátku naší cesty k demokracii, zbyla jen ta svoboda. Ale poté, co začal platit „náhubkový zákon" a když vidím v televizi a poslouchám v rádiu různé do nebe volající kauzy, které nikdo neřeší, chce se mi dodat: jak pro koho.

Jak z této prekérní situace ven? Domnívám se, že jedinou šancí je „velké volební prádlo". Nikde přece není psané, že nám musí stát v čele stále titíž lidé (nebo noví, ještě horší), kteří notabene opakovaně zklamali.

Co takhle dát přednost malým stranám, vzbuzujícím naději  na obrat k lepšímu!? To by se asi kluci a holky z „velkých" stran divili, kdyby jejich preference poklesly tak, že by přestali mít „pré", i kdyby zase chtěli, v zájmu svých koryt, utvořit „velkou koalici".

Nepochybně je nejvyšší čas k zásadním změnám. A tak za sebe na adresu starých pardálů znovu opakuji: Děkujeme, odejděte! Akorát to slovo „děkujeme" se mi příčí v ústech.