Být či nebýt na seznamu Unesco?

V posledních měsících jste mohli zaznamenat zvýšené úsilí o využití hornické minulosti Krušných hor pro rozvoj cestovního ruchu. Koncem dubna byla v jáchymovské Královské mincovně podepsána strategická dohoda mezi Karlovarským a Ústeckým krajem o společném postupu při zápisu hornických památek na seznam světového kulturního dědictví Unesco. O tento zápis usilují Boží Dar, Jáchymov, Abertamy, Horní Blatná, Krupka a Měděnec. Tuto možnost mělo také město Ostrov, ale zastupitelstvo ji na podzim roku 2011 (až na tři zastupitele jednohlasně) odmítlo.

V předvečer podpisu této dohody jsem si na internetu přečetl vyjádření starosty Ostrova Pavla Čekana, ve kterém připustil, že by se otázka zapojení města Ostrova do tohoto projektu mohla znovu otevřít. Po rozhovoru s náměstkyní ministra kultury Annou Matouškovou starosta usoudil, že kolegové z krajského úřadu neprezentovali věc natolik citlivě, aby zastupitelé s připojením k projektu souhlasili. Znám pracovníky krajského úřadu osobně a vím, jak jim na tomto projektu záleželo a záleží. Vím, že v dostatečném předstihu zorganizovali pracovní setkání, kterých se místo vedení města zúčastnili jen úředníci. Pan starosta nyní navrhuje vyjednat v bleděmodrém to, co jsem předkládal jako protinávrh na loňském jednání zastupitelstva, a to přihlásit k nominaci jen ty stavby, které už jsou za kulturní památky prohlášeny. Konkrétně mělo jít o městskou památkovou zónu Starého Ostrova, Dům kultury a Národní kulturní památku Rudou věž smrti. V rozhovoru pro Českou televizi vyslovil pan starosta obavu, že případná ochrana urbanistického vzhledu ztíží některé záměry vlastníků budov. Je však třeba říci, že bez ochrany urbanistického vzhledu alespoň malé části města, například náměstí, je zápis Ostrova na seznam Unesco zcela vyloučen. Je totiž požadováno vytvoření tzv. ochranného pásma v okolí zapisovaných památek, ale hlavním důvodem je fakt, že právě urbanismus nového města je natolik unikátní, že si zaslouží tak výjimečnou pozornost. Vychází totiž z podoby renesančních horních měst na obou stranách českoněmecké hranice. Jeho ochrana neznamená regulaci vnější podoby fasád, ale zamezení případným změnám počtu podlaží nebo zastavování tzv. „volných“ ploch.  V jiné reportáži starosta města tlumočil argument člena rady Josefa Železného (který jsme slyšeli také na zastupitelstvu), aby se z města nestal skanzen. Máte někdo pocit, že Praha, Telč, Kutná Hora nebo francouzský Le Havre působí snad jako skanzeny?

Město Ostrov má ve svém strategickém plánu podporu cestovního ruchu jako jeden ze základních pilířů rozvoje města. Dle mého názoru neexistuje lepší reklama, než je zápis na Seznam světového kulturního dědictví Unesco. Pokud se tato záležitost opět dostane na jednání zastupitelstva, budu hlasovat pro, a jsem přesvědčen, že pan starosta bude mít zajištěnou potřebnou většinu. Škoda, že Rada města nedala na doporučení komise pro propagaci města a řady odborníků již při minulém jednání zastupitelstva a nevyhodnotila tuto příležitost jako obrovskou šanci pro naše město.