DĚKUJI ZA VAŠE NÁZORY

v rámci snahy o krátký text, jsem některé aspekty farmářských trhů nevysvětli. Pokusil jsem se tedy o to v dodatku svého původního článku.

Farmářské trhy nejsou žádná nová tradice.

U nás, na severní Moravě začaly tyto trhy za perestrojky za Gorbačova. A určitě jinde to taky nebyla výjimky. Ale neoficiálně fungovali soukromí zelináři odjakživa, vždy se našel někdo, kdo měl větší zahrádku nebo dříve dokonce zákumenek, bavilo ho se vrtat v zemi a uměl to a pěstoval něco, co potom známým prodával nebo vyměňoval zase za jejich produkty či práci. Typicky to byl v té době česnek anebo řepa na krmení pro domácí zvířectvo.  Perestrojka to akorát zlegalizovala.

Po revoluci v roce 1990 se takový prodej pouze usnadnil a tak si tím začalo vydělávat hodně lidí. Po roce 2000 nastoupila tvrdá cenová válka velkých supermarketů, takže se prodej na trzích stal velmi málo výdělečný, pro výdělek prodávali jen skromní jednotlivci anebo důchodci, kteří si jen přivydělávali.

No a dneska díky propagaci či propagandě mohou prodejci na trzích jít cenově výše než je podobná zelenina v supermarketech a toto umožnilo zase opětné rozšíření těchto trhů.

Re: Farmářské trhy nejsou žádná nová tradice.

přesně  drobní zemědělci prodávali na leckterém náměstí, v orčitých oblastech i podél silnic, a to ve velkém množství. Zboží bývalo čerstvé a nepředražené. Na rozdíl od současných farmářských trhů.

Když už vzpomínám

Za diktatury proletariátu a potlačování soukromníků bývaly na českobudějovickém náměstí pravidelné trhy, kde jste mohl koupit drůbež, zeleninu, ovoce. moje babička tam nosila husí játra. Cpala husu šiškami (pro mladší, nebyly smrkové ale z těsta) a za zbytnělá játra na trhu dostala výměnou house a zase to šlo kolem dokola. V našem mládí se žilo a je na co vzpomínat. Dnešní budou vzpomínat jak klábosili a virtuálně se milovali na Fejsbuku.

Bydlel jsem v tuhých padesátých letech

v Českých Budějovicích, ve čtvrti za nákladním nádražím, zvané Pětidomí. V dosahu pěti minut pěší chůze tam byli čtyři Bulhaří- zahradníci. Pamatuji si, že jeden se jmenoval Dimo, ten měl pařeniště, skleníky, záhony a pole směrem ke Slaměnému dvoru, jak my česky říkali Štrohofu. Další byl vedle vojenské ubikace, která vyhořela, jiný naproti hospodě Na růžku a čtvrtý před plynojemem. Od jara do podzimu bylo u nich možné nakoupit zeleninu, která právě rostla a rovnou utrženou. Připomínám, že šlo o dobu "komunistické diktatury".

Re: Bydlel jsem v tuhých padesátých letech

U nás byl taky "Bulhar" , velká soustava skleníků a políček provozovaná místním JZD. Buďto to jakémusi  Bulharovi znárodnili nebo tam později pracoval jako družstevník obeznámený se zelinářstvím a květinářstvím. Ze začátku se tam spíš pěstovala zelenina a širokému okolí prodávaly sazeničky zelí, salátů a podobně, později ke konci socialismu se tam nejvíc pěstovaly a prodávaly kytky. Voskovky na hroby , karafiáty, a další , dělaly se tam na objednávku pohřební věnce, všelijaké kytice ......

... než belgická plastová rajčata z Bily...

... to radši "archaicky" prodaná rajčata na trhu - nejsou sice tak synteticky červená, ale zato chutnají jako rajčata, a je na nich poznat, že viděly slunce, což se těm belgickým poštěstilo až přes sklo výkladu...

... dostat je do hypermarketů znamená přišlápnout producentům krk, protože těm belgickým dotovaným nemůžou konkurovat cenou... a taky by asi těžko splnili normy červenosti a kulatosti, které jsou podle EK u zeleniny daleko důležitějším faktorem než chuť a vitamíny...

Re: ... než belgická plastová rajčata z Bily...

Jako malý i mladý pamatuji, že byly ale rajčata i okurky tak 2 měsíce v roce. Naše dotace jsou menší než belgické, ale zase část nákladů by musela být menší. Ale že u nás náklady na energie nižší nejsou, není zas tak vina Belgie. Ale pravdu máte v tom, že ta "nejlevnější" domácí rajčata nejsou na chuť. Před několika dny jsem si koupil jako správný Čech moravská z Tvrdonic. Chutnala ale jak ta belgická.

proč

nákladná, co je na ní tak nákladného? Proč organizačně náročná? Copak tady nikdy žádné trhy nebyly? A že v létě není vhodné, no v těch hypermarketech se o tu zeleninu taky nestaraj nijak vzorně, stačí se podívat do Tesca a kolikrát by člověk tu jejich zeleninu hodil spíš do kompostu

Re: proč

Souhlas - možná Vám autore Vaši vychovatelé zapomněli sdělit, že od r.1919 do r.1939(20 let) byl farmářský způsob prodeje např. v Brně běžný. Žádný chaos, I.republika vzkvétala.

Jeden příklad za všechny: Řezník (pronajal si hospodu a řeznictví na venkově, 30 km od Brna) a v období čtyř roků každý (tedy v parném létě i v kruté zimě) čtvrtek večer zapřahal páru koní s fůrou masa a masných výrobků. Přespal v restauraci "U Votrubů" v obci Ochoz u Brna a ráno prodával "měšťákům" svoje zboží. Byl to můj otec. I Vaši předkové byli pilní a pracovití, jinak by západní mocnosti ("spojenci") prosperující I.republiku nelikvidovali pod záminkou "míru".

Takže nic nového pod Sluncem, trhy zde již byli a v létě bez ledniček a v zimě bez el.ohřívačů. Bez chaosu, víte. Nyní to již víte..

Abychom neobjevovali objevené, raději čtěte:

http://hannig.blog.idnes.cz/c/277959/Poprava-ceskeho-zdravotnictvi.html

Slepá ulička?

Hodně nasvětlená dálnice. Z obchodňáků na ulici do stánků, honosících se famářské výpěstky u nás a ve skutečnosti prodávající zahraniční odpad

záchrana bude jednou aktuální

Farmářské trhy je předstupeň výměného obchodu. Sódruzi tomu říkají "šedá ekonomika". Já tomu říkám trh bez přívlastků, nepokřivený a nedeformovaný direktivou, regulecemi, dotacemi a pod. zhovadilostmi. Je dobře, že se lidé začínají vracet ke kořenům poctivého volného trhu. Ještě lepší bude, když si zvyknou neplatit za jídlo daně !! DYK JE TO ABSURDNÍ - chcete se najíst a napít, tak zaplať daň. Nechcete zhebnout hladem? Zaplať napřed daně. Tohle už s trhem hodnot vyvážených lidskou prací nemá NIC společné. Prostě až přijde doba, kdy budou lidé dohnáni nouzí a budou si vyměňovat vlastní hodnoty bez dozoru státní mašinerie, pak bude zase dobře.

Re: záchrana bude jednou aktuální

Napadá mne v té souvislosti, zda je směnný obchod trestný. Tedy bez použití finančního prostředku. Jeví se absurdním zaslat na ministerstvo financí 1/2 mrkve - asi by o ni moc nestáli... Takže, zdá se, celým problémem se po historickém oblouku stávají peníze.

V dnešní době,

farmářské trhy mohou sloužit, pouze jako doplněk a zpestření trhu. Vzpomínám, na nadšení při zavádění prvních mlékomatů a kolik naivů se domnívalo jak se vyřeší problémy s produkcí mléka.

Většině diskutujích radím, ať se přesunou k nějaké diskuzi k novácké soutěži Farma, se soutěžícími experty mohou najít společnou řeč.

Re: V dnešní době,

Já jsem si naopak všímal, jak nerudně proti mlékomatům ze dvora vystupovali kmotři, majitelé fabrik na krabice, státní úředníci, hygienici a podobná verbež. Piju mléko ze dvora a ještě se mi nic nestalo. Dokonce se cítím mnohem lépe než dřív. Ale nikomu radit nebudu, nechť se každý rozhoduje dle selského rozumu. I s mnoha chybami je totiž lepší, než moudra tupých úředníků a politiků...

koukám, že 16 let práce

ve veřejném sektoru se prostě na myšlení projevit musí...

malopěstitelé i velké řetězce dělaj co umí, všichni se snaží vydělat po svém a někdo by zas rád, kdyby SE našel způsob, jak jim do toho kecat...