Udavačský systém v EET

Krátké zamyšlení nad tématem souvisejícím se spuštěním EET. Rozvrat společnosti a návrat starých zvyků? 

Protože se zajímám o ekonomiku, politiku i společenské dění, sledoval jsem také spuštění EET. Názorů na evidenci jako takovou je mnoho a těm se nějak hlouběji věnovat nechci. Docela mě ale překvapila diskuze, která se strhla okolo možnosti udání podniku, ve kterém nevydávají účtenky. A to snadno a jednoduše přes internetový portál.

Mě popravdě velmi překvapila jedna věc. Pokud se nepletu, během prvního týdne přišlo na finanční správu takovýchto udání lehce přes 700. Viděl jsem spoustu odkazů na toto číslo doplněné vášnivými výkřiky o nástupu udavačské éry, o rozvratu společnosti, o návratu starých časů. Skutečně? Je tu pár věcí, na které je nutné brát zřetel:
Zakomplexovaní jedinci - není třeba si nalhávat, že takoví v naší krásné zemi neexistují. Lidé, kteří se svou nespokojenost rozhodnou ventilovat právě udáváním. Dřív to nebylo tak snadné jako nyní, tak proč toho nevyužít. A je jedno, jestli hospodský účtenku vydal nebo ne. Vyplnit pár údajů zabere chvilku a je to anonymní. Tak jich rovnou pošlu víc. Tradá!

Trollové - nahlásit pár hospod, které zná. Bez důvodu, jen tak? Proč? Protože to jde. Nebo klidně i ty co nezná. Vždyť je to jedno. Hlavně že někomu uškodí a zaměstná finanční správu. Že zneužije systém. 

Jak velké procento udání tvoří tyto skupiny? To nejde jen tak říct. Vzhledem k tomu, jak rozporuplné názory zavedení EET vyvolávalo jsem čekal mnohem vyšší počet udání - v řádech tisíců, desetitisíců nebo i větším. Masivní útok na všechny pohostinství, které mají něco společného s Andrejem Babišem. Snahu o zdiskreditování této funkce tím, že se jednoduše bude udávat každý každého a stále dokola. 

Jenže ono se to nestalo. 
Udávání bylo, je a bude. Nikdy ze společnosti nezmizelo a nezmizí. Jen teď se o tom více mluví a bohužel i o konkrétních číslech. Cítím ale zásadní rozdíl v tom, kdy někdo na někoho účelově hledá špínu a tu následně nahlásí a v tom, kdy někdo někoho zcela arogantně obelhává či porušuje zákony a spoléhá se na to, že to nebude řešit.
Slyšeli jste už někdy větu: "Budu si stěžovat!" ? Nebo jste ji už někdy použili? A nebo jste si pak dokonce i stěžovali? Zamyslete se. Kdo určuje hranici udavačství a oprávněného stěžování si? Když si stěžuji na chybu zaměstnance jeho šéfovi, jsem vlastně taky udavač? Když mi někdo dluží peníze, nechce mi je vrátit a já se bráním - to jsem taky udavač? 
Kdo bez viny, první hoď kamenem.