Zákaz přivýdělku je projev neschopnosti vlády a ministra práce.

Možnost přivýdělku lidem na podpoře byla údajně hodně zneužívána. Podnikatel měl své zaměstnance propustit, oni se nechali zaevidovat na Úřadu práce, brali od něho podporu a zároveň si jako přivydělávali u svého původního zaměstnavatele. Nebo i jinde. Ve skutečnosti pracovali na plný úvazek a za plný plat, oficiálně ale dostávali plat jen do těch 4 tisíců měsíčně hrubého, které byly pro souběh podpory a přivýdělku povoleny.

Mf Dnes

Přitom přivýdělek je pro zejména dlouhodobě nezaměstnané hodně důležitý. V době, kdy nezaměstnaný ani náhodou nedosáhne na plnohodnotnou práci, pravidelnější přivýdělek umožňuje nezaměstnaným si zachovat aktivitu v hledání práce, odměněnou neplnohodnotnou, ale přece jen nějakou mzdou a zachovat si jakési pracovní návyky. Z opačné strany pak přivýdělávání umožňuje zaměstnavateli si toho "svého" dlouhodobě nezaměstnaného otestovat, jak se staví k práci a jak je spolehlivý. A to je zase hodně důležité v případě, kdy u toho zaměstnavatele je nějaká práce na plný pracovní úvazek, člověk, který si ve firmě dlouhodobě přivydělává nějakou podřadnou prací úplně mimo své znalosti a zkušenosti, je může uplatnit a ucházet se o toto pracovní místo. Bez otestování přivýdělkem by s největší pravděpodobností takový dlouhodobě nezaměstnaný neměl šanci tu práci dostat ani náhodou.
Totiž nemá cenu si něco nalhávat, devět z deseti personalistů, vrcholových manažerů a majitelů firem si myslí o dlouhodobě nezaměstnaných , že to jsou všichni lenoši, flákači a lidi bez pracovních návyků. Které nemá cenu zaměstnat, i kdyby se o práci hlásili a to bez ohledu  na jejich předchozí znalosti, zkušenosti a praxi. Raději takové nezaměstnané odmítnou,  místa nechají neobsazená a dřou své stávající zaměstnance přesčasy.
Pan ministr Drábek zvolil nejsnažší možnost, jak podvádění při přivydělávání na podpoře zarazit, možnost hodnou totality, prostě přivydělávání zakázal. Stálo ho to asi jen takových 10 minut práce jednoho úředníka, který někde na počítači ve Wordu napsal příslušný odstavec. Místo toho, aby na ministerstvu skutečně pracovali a našli způsob, jak problém skutečně vyřešit. Jak podvodné zaměstnavatele najít a usvědčit. A nemuselo by to být jen přes nasazené provokatéry a agenty, kteří by osobně dosvědčili, že byli zaměstnávání plnou pracovní dobu a brali plný plat, ne ten "přivýdělkový"
Například náš stát má podrobný Zákon o účetnictví. Kdo v tom trochu pracoval, ví, že pokud se podvojné účetnictví dělá podle toho zákona, neztratí se v něm ani koruna. A účtování podle Zákona o účetnictví je povinné. Takový podvodný podnikatel by měl potom velké problémy, odkud by vzal černé peníze, kterými by těm "přivýdělkářům vyplácel mzdu nad povolené 4 tisíce. Jediná legální možnost by byla je vyplácet z peněz na svou osobní spotřebu. Ovšem zas pokud jdou na osobní spotřebu podnikatele větší peníze, není žádný problém tyto peníze zase dále vystopovat, za co je utratil nebo jestli skončily na podnikatelově kontu. Nebyl by tak problém takové podvodné zaměstnávání minimálně dvou zaměstnanců posuzovat jako trestný čin třeba krácení státních odvodů nebo rovnou daní. Škoda je v takovém případě dostatečně velká a není tak problém v případě takového podezření na podvodné zaměstnávání vyvolat policejní vyšetřování se všemi možnostmi, které policejní vyšetřování má, odposlechy, získání výpisů z kont....
Ostatně i mafiána Al Caponeho nedostali žádní Rambové policajti za vraždy, i když vraždil téměř veřejně, ale nenápadní šedí účetní za neplacení daní....
A není problém, pokud se podnikateli či firmě takové podvodné zaměstnávání prokáže, napařit firmě likvidační či pololikvidační pokuty, stejně ty peníze půjdou státu, nebo zajistit, aby podnikatel 5 - 10 let se nemohl živit jinak než závislou prací zaměstnance.
Jenže to by se to muselo chtít udělat. Sednout si se znalci účetnictví, se znalci vyšetřovacích metod, se znalci práva, sednout si s kolegy ministry, panem Johnem a panem Pospíšilem, probrat to, rozdělit si tu práci, vypracovat příslušné změny zákonů, dát je schválit a aplikovat v praxi.
Prostě aby ministři, lukrativně placení z našich daní, pro nás i trochu pracovali. Tady konkrétně přímo pro cca 500 tisíc nezaměstnaných, nebo aspoň pro těch 100 - 200 - 400 tisíc nezaměstnaných, co skutečně chtějí pracovat. A nepřímo potom aby ministři pracovali pro nás všechny, protože pokud nezaměstnaný přes přivýdělek získá pravidelnou práci a stane se zaměstnaným, vyděláme na tom opravdu všichni.