Z dob konjuktury mne zaujal jeden článek. Jistá personální agentura v USA se rozhodla vyplácet odměnu, nějakou stovku dolarů všem, kdo se rozhodnou přes tuto konkrétní agenturu hledat novou práci. Tento zdánlivě nesmyslný přístup vyvolává i dnes a tady, v úplně jiné době a jiném místě, spoustu zajímavých myšlenek.
Zákazníkem personálních agentur, který platí konkrétní agentuře za službu, totiž není nezaměstnaný uchazeč o práci. Jsou to firmy, ty zadají u personální agentury, jakého zaměstnance s příslušnými schopnostmi a vlastnostmi do své firmy chtějí a takového jim potom agentura dodá. A to za úplatu, přirozeně. Odměna za tyto služby se přirozeně nezveřejňuje, je to záležitost smlouvy mezi dvěma firmami, ale podle různých náznaků činí u prestižnějších pracovních pozicí a schopnějších zaměstnanců až několik měsíčních platů nového zaměstnance. Peníze, ze kterých by bylo možné zájemcům o práci nějakou odměnu vyplácet, by tedy byly.
Přirozeně nebylo by možné platit všem, kdo se rozhodnou reagovat na inzerát, poslat "sivíčko" a jakýsi splácaný motivační dopis (v originálu hodgepodge). Na to by odměna personální agentuře za dodaného zaměstnance nejspíš ani nestačila. Ale bylo by možné nějakou finanční částkou ohodnotit těch několik vybraných zájemců, s nejlepším a nejnápaditějším životopisem a motivačním dopisem. Mohlo by to být třeba 200 - 300 Kč za jeden životopis a motivační dopis.
Mohlo by to docela dobře vyčistit personální trh. Uchazeči o práci by se tak mohli pod tlakem finanční odměny zřetelněji rozdělit na ty, kteří se psaní životopisů a motivačních dopisů skutečně věnují a na ty, co posílají všude stále stejný životopis a zkopírovaný motivační dopis. Personalisté by tak mnohem snadněji odlišili od sebe uchazeče o práci, jejichž životopisy mohou stejně jako dnes i nadále házet bez problémů a bez odpovědi do koše a uchazeče, kteří mají skutečný zájem o práci a věnují se hledání práce profesionáně a naplno. Takže by měli mnohem více času na hledání skutečně kvalitního zaměstnance, nemuseli by používat předsudky, jako třeba že člověk půl roku bez práce je pro trvalé zaměstnání už nevhodný bez ohledu na jeho skutečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a tak není třeba s ním ztrácet čas a zvát ho na výběrová řízení.....
Souhrn vyplacených finančních odměn konkrétnímu uchazeči o práci konkrétní personální agenturou by tak mohl vytvářet určitý kredit uchazeče, kdy při určité výši kreditu by byl tento uchazeč považován za vhodného zájemce o práci i na místa a pozice, na která by se sám nehlásil. Dlouhodobá práce na psaní životopisů a motivačních dopisů by přesvědčila personalistu či rovnou budoucího zaměstnavatele, že příslušný člověk je schopný dlouhodobé pravidelné práce, což dnes spolehlivě poznat u zájemce o práci dříve, než s ním nový zaměstnavatel podepíše smlouvu, je dost problém a v případě chyby to stojí zaměstnavatele velké peníze a hodně promarněného času.
Zkrátka, kdyby personální agentury hromadně ze svých smluvních odměn za nalezení toho správného zaměstnance "pustily chlup" a platily uchazečům za hledání práce, spousta věcí kolem trhu práce by se zlepšila. Zatím se to prý zavádí a analyzuje. Jednotlivé agentury zatím neinzerují, inzercí by se totiž výběrové spektrum uchazečů pozměnilo a výsledná analýza by potom vyšla zkresleně (v originálu crashed). Nicméně, pokud se přímo zeptáte u agentury, která tento systém zavádí, měli byste se do toho programu dostat.
Takže volejte, hledejte a ptejte se u personalistů, která personální agentura vám za to, že přes ni budete hledat práci, ještě zaplatí. Určitě najdete, je to jen otázka času.
