Řecko (zase) zachráněno.

Tak Řecku zase schválili další úvěr, v obří výši 130 miliard eur. Jenže tyto obrovské peníze nic nezmění, ten obří úvěr je pro Řecko příliš malý. Protože řecké dluhy jsou vzhledem k tomu úvěru příliš velké.

Řecko je nyní v pozici člověka nezaměstnaného a bez příjmu, který si v době, kdy jakž takž pracoval, pořídil na všelijaké úvěry do bytu přepychové vybavení a to původní staré vyhodil. Za to všechno přepychové vybavení musí ještě každý měsíc odvádět splátky, k tomu má z dřívějška dluhy, a k nim má platit obrovské úroky a pokuty.
A který byl právě "zachráněn", protože další lichvář mu zase půjčil. Takže bude mít na nějaký měsíc zdánlivě pokoj. Ovšem ta půjčka padne prakticky celá těm předchozím lichvářům na pokrytí splátek, úroků a pokut. Na vlastní živobytí na dalších pár měsíců mu z této půjčky zbude takových 10 %, to má tak na přežívání na chlebu a zlevněných jídlech ze supermarketu. Na splácení dluhu ani náhodou.
Potřeboval by nějaké zaměstnání, aby měl nějaký příjem a mohl aspoň uvažovat o tom, aby své dluhy začal splácet. Jenže špatnou, málo placenou práci přijmout nechce, protože dříve pracoval za mnohem vyšší plat a protože z  toho nízkého platu by stejně ty životní náklady, dluhy a úroky ani nezvládal splácet. Dobře placená práce, s platem, jaký dostával předtím, by jeho problémy vyřešila, jenže takovou práci mu dnes nikdo nedá.  Jednak po těch letech bez práce vypadá opotřebovaně, jednak od jeho předchozích zaměstnavatelů jsou reference, že na ten vysoký tehdejší plat zas nepracoval tak dobře. Kde mohl, tam si ve firmě drobnými podvůdky přilepšil anebo si zalenošil nebo rovnou v pracovní době, za kterou bral plat,  si navíc vydělával jinou prací u jiné firmy.
Ze znalostí podobných případů vychází jediné řešení.
Prodat přepychové drahé vybavení bytu a další majetek, zbavit se velkého bytu, který "žere" peníze vysokou spotřebou energie a dalšími náklady, pořídit co nejmenší nejúspornější byt a nejúspornější nutné vybavení. A nakonec přijmout takovou práci, ze které by zaplatil své takhle snížené životní náklady a ještě by zbylo dostatek peněz na splácení dluhů, úroků a pokut. Rozložené do takových 30 dalších let nebo tak nějak.
Jenže co teď s Řeckem? Těch 130 půjčených miliard se až na pár procent zdrží v Řecku jen na vteřinu, potom okamžitě poputuje věřitelům na splátky dluhů a úroků. Řecko na tom bude stejně jako dřív.
Všelijací řečtí podvodníci a šizuňkové, co tahali z řeckého státu eura nebo neplatili daně, se dobrovolně neuskromní. Řecké ceny a obecně životní náklady řeků, vyhnané nahoru dřívějším dostatkem napůjčovaných eur, budou klesat jen velmi pomalu a dlouhé roky. Díky těmto vysolým životním nákladů a potom díky mocným odborářům řecké mzdy neklesají ani náhodou na nějakou úroveň, kdy by práce řeků byla konkurenceschopná. Vždyť jejich současná minimální mzda je v přepočtu 15 tisíc Kč, to je tady na severní Moravě téměř běžný plat horšího vysokoškoláka.  Tudíž investice, které by řekům přinesly práci a výdělek a řeckému státu příjmy z daní, se čekat nedají. Klesají i příjmy řeckého státu z vnitřní spotřeby, protože řekové šetří a nakupují méně.  A klesají i příjmy z turistického ruchu.
Ze znalostí podobných případů vychází jediné řešení.........