Odborářský banánistán v České Lípě.

Tak výrobce kabelů, který v fabrice České Lípě zaměstnává okolo 1400 lidí, hodlá do května příštího roku lidi propustit a výrobu přenést do Rumunska. Toto je normální propouštění z důvodu reorganizace , takže podle současné verze Zákoníku mají propouštění zaměstnanci nárok na odstupné 3 měsíční platy.

MF Dnes

Jenže odboráři vyhlásili, že by ze zaměstnavatele chtěli vyždímat jako odstupné 10 až 24 měsíčních platů. Otázka je, co je k tomu vede. Protože pokud není v kolektivní smlouvě těch deset až čtyřiadvacet měsíčních platů smluvně zakotveno, zaměstnavatele k tomu nic nenutí. Kromě možných obstrukcí zaměstnanců, zdržování práce až stávkování. Jenže jak to vypadá, fabrika je stejně už odsouzena k zániku a nějaké stávkování zrušení fabriky nejspíš jen urychlí, o to dříve se svazky kabelů budou vyrábět někde v Rumunsku.
Je tady jiný pohled. V současné době vláda upřesnila verzi nového zreformovaného Zákoníku práce. Ten původní byl nesmyslný, nahrával odborům a díky jím zavedené tuhé regulaci práce v podstatě vyřazoval z pracovního procesu potencionálně méně spolehlivé uchazeče o práci, lidi,  kteří se "provinili" třeba jen tím, že se stali z nějakého důvodu dlouhodobě nezaměstnaní. Nový Zákoník by aspoň trošku měl posunout pracovní právo žádaným směrem. Jenomže kde jednomu přibude, druhému se vezme, nový Zákoník práce omezí odbory. A tak odboráři rozjíždějí kampaň, aby ovlivnili vládu a změny v Zákoníku Práce zminimalizovali, ideální by pro ně nejspíš bylo, kdyby se Zákoník Práce neměnil vůbec. A k tomu se hodí každá troška aktivity. Včetně nesmyslu požadovat od firmy až téměř desetinásobek toho, co zaměstnancům jinak podle současného platného práva patří.  
Je ovšem osvědčenou praxí nátlaku či nátlakového vyjednávání nebo smlouvání dát úvodní požadavky na vysokou až nesmyslnou úroveň, čím vyšší budou vstupní požadavky, tím vyšší zisky se obvykle povede usmlouvat. Navíc Česká Lípa je strategicky daleko od centra, kde vláda sídlí a pracuje, od Prahy. Odborářští bossové tedy mohou při jednání na tripartitě stejně tak snadno použít požadavky českolipských odborářů jako páku při vyjednávání a stejně tak snadno, pokud budou odpůrci odborářů dostatečně tvrdí, mohou českolipské odboráře hodit přes palubu. A tripartita má být tuším už zítra, 26 srpna.
Další pohled jsou vlastní požadavky odborářů. Pokud v České Lípě budou úspěšní, kdo stanoví hranici? Kdo jim zabrání, aby třeba za rok někde jinde nepožadovali jako odstupné třeba 30 měsíčních platů. Nebo 50 měsíčních platů? Kde vůbec jsou hranice požadavků odborářů? A ještě horší by bylo, kdyby vedení firmy na odborářské požadavky přistoupilo. Klasický v tom směru je třeba případ amerického automobilového průmyslu, kde si odboráři v amerických automobilkách vydobyli v 80 a 90 letech minulého století až ekonomicky doslova zrůdné výhody. Jako klasika je třeba automobilka GM a benefit doživotního vyplácení důchodů pro bývalé zaměstnance. Pro zasvěcené bylo už desetiletí veřejným tajemstvím, že produktivita amerických automobilek je kromě jiného i kvůli vysokým nákladům na zaměstnance podstatně horší než u konkurence. Na začátku současné krize tato zátěž obrátila ekonomické výsledky amerických automobilek hluboko dolů do červeného pásma a hrozil v krátké době totální krach. Konkrétně GM prošla bankrotovým řízením před asi rokem, kdy se zbavila neproduktivních provozů a hlavně všech závazků. Včetně oné nesmyslné odborářské důchodové zátěže. A co se nestalo? Uplynul další rok a GM je v zisku. Může už státu začít vracet první miliardy dolarů, kterých americký stát do GM  nalil okolo 35 miliard a vypadá to, že během krátké doby dalších pár let vráti ty miliardy úplně všechny.
A co takhle pohled na Českou republiku jako místo pro investování a provozování fabrik? Změní li se cokoliv v českém Zákoníku práce, odstupné, smlouvy na dobu určitou, dohody o provedení práce a analytici v centrálách firem, kterých se naše republika nějak týká, už sedají k počítačům a cvakají data do analytických programů.  A pak píšou zprávy, česká republika je o tolik procent lepší nebo horší pro výrobu něčeho než Německo, než to Rumunsko, než Ukrajina, než Francie než to vyrábět někde v Azii a dovážet.... Do těch výpočtů se zadává všechno, co by mohlo nějak ovlivnit náklady a obecně rentabilitu konkrétní výroby. Včetně výše mezd, předpokládané výše benefitů, co si vyřvou odboráři, včetně ze zákona povinného odstupného....
Pokud odboráři budou požadovat 10 nebo 24 měsíčních platů jako odstupné, zahrnou to tam taky. Je jasné, že takové obrovské odstupné odhadovanou rentabilitu výroby v České republice dost znevýhodní.
A o to "dost" potom budou mít noví investoři menší zájem postavit tu fabriku u nás nebo o to "dost" budou rychleji stěhovat fabriky od nás do toho Rumunska nebo třeba Ukrajiny.......
Jen kvůli tomu, že nějaký odborářský Napoleon si začne myslet, že ho lidi neberou vážně a tak začne vyřvávat nereálné nesmyslné požadavky, Česko prijde v budoucnosti o pracovní místa......