Nejlepší vysokoškolská reforma - prostě snížit počet vysokoškoláků.

S vysokoškoláky jsou v poslední době stále potíže. Absolventi si stěžují, že jim zaměstnavatelé nedávají odpovídající práci a plat. Zaměstnavatelé si stěžují, proč by měli některým vysokoškolákům dávat nějakou práci a nějaký trochu lepší plat, když ani s diplomem dovednosti využitelné pro toho zaměstnavatele nemají.

Dost možná je naše dnešní státní vysoké školství jeden z neúctyhodnějších tunelů státních financí, jaké se kdy u nás v našem českém malém rybníku kdy objevily.
Naše vysoké školství se totiž díky požadavku Evropské Unie přeměnilo z výběrového na masové. Nějakou vysokou školu dneska studuje více než polovina současné mladé populace. Z toho jsou v drtivé většině školy státní. Stát lukrativně platí vysokoškolské pedagogy, kterých je nedostatek a tak logicky je už spousta pedagogů nekvalitních, stát platí všechny pomocné pracovníky, kteří pedagogům zajišťují servis, stát vyživuje taky spoustu soukromých firem, které realizují pro vysoké školy zakázky. Stát platí toto živobytí odhadem nejméně statisícovce lidí hospodářsky navázaných na vysoké školství.
A co za těch mnoho miliard korun, které daňoví poplatníci na naše vysoké školství vynaloží, stát dostává?
Předně současné vysoké školství vysává z populace v podstatě všechny mladé kromě vyloženě podprůměrných studijně nevhodných typů. Ovšem křivka rozložení studijních schopností je podobná jako křivka rozložení inteligence a nedá se obejít. Studijní schopnosti značné části vysokoškolských studentů jsou tak pro kvalitní vysokoškolské studium jednoznačně nedostatečné. Z těchto lidí nemohou prakticky žádným studiem vzniknou kvalitní vysokoškolsky vzdělaní odborníci. A co je ještě horší, pokud na vysoké škole přece jen díky nějakému intenzívnímu a tím logicky drahému studiu a kvalitním pedagogům dostanou relativně kvalitní vysokoškolské vzdělání, nedokáží si je v praxi U D R Ž E T .
Neboli v dnešní době za 5 - 10 let bývá většina informací z vysokoškolského studia zastaralá a vysokoškolák, nemá li zaostat a být nahražen a přeskočen čerstvými absolventy, musí naskočit do vlaku celoživotního vzdělávání. A tady, na rozdíl od řádného studia na vysoké škole, je vliv pedagoga minimální. Tady už se učí každý sám a co dosáhne, je dáno čistě jen jeho studijními schopnostmi.
Neboli lidé s nedostatečnými studijními schopnostmi nedokáží využít peníze daňových poplatníků, investované do nich na studiu na vysoké škole, dostatečně efektivně. A pokud díky velmi kvalitní vysoké škole a intenzívnímu drahému studiu přece jen z nich vzniknou kvalitní vysokoškolsky vzdělaní odborníci, dokáží si udržet tuto svou kvalifikaci jen pár dalších let. Pak začnou zaostávat.
Na rozdíl od lidí s dobrými studijními předpoklady, respektive IQ ( protože studijní předpoklady se z velké části kryjí s úrovní IQ) , kteří investice do studia vysoké školy snadno využijí k získání vysoké kvalifikace a pracovní kompetence a celoživotním vzděláváním si toto svoje postavení udrží po celou dobu své profesní kariéry.
Lidí s nedostatečnými studijními schopnostmi může být na naších vysokých školách až třetina celkového počtu vysokoškoláků. Lidi , na něž je vysokoškolské vzdělání v podstatě vyplýtváno a co ještě hůř, lidi, kvůli kterým se laťka náročnosti studia snižuje a kteří tak kazí vysokoškolské vzdělání a následně reputaci našich vysokoškoláků ve světě i těm dobrým.
Stát by vyšlo mnohem levněji, kdyby na státní školy tyto lidi prostě nepustil. Když takoví lidi přece jen chtějí vyskoškolské vzdělání, tak ať si našetří a získají ho na našich soukromých vysokých školách za školné. Ale do státních škol ne. Ať tito lidi místo vysokoškolského studia normálně nastoupí do pracovního procesu a vydělávají. Jestliže stát stojí na přímých platbách naše vysoké školství každý rok asi 19 miliard korun, stát by takhle mohl omezit svoje výdaje do vysokého školství o cca 6 miliard Kč. Respektive o tolik peněz méně by mohlo jít vysokoškolské lobby, vyskoškolským pedagogům a dalším lidem servisujícím provozy vysokých škol.
A až dvojnásobek by stát mohl získat na nepřímých platbách. To jest na tom, že tito lidi místo neproduktivního studia by pracovali a státu tak odváděli daně z příjmu a taky povinné zdravotní a sociální daně, respektive odvody.
To vysokoškolské studium u těchto lidí totiž jinak nefunguje než jako odklad nástupu do práce. Personalisté a majitelé firem se totiž už dávno přizpůsobili situaci, odsávání všech kvalitnějších středoškoláků na vysoké školy a následně nedostatku kvalitních uchazečů o zaměstnání se středoškolským vzděláním a naopak přebytku uchazečů s vysokoškolským vzděláním. Prostě u pracovních pozic určených pro uchazeče se středoškolským vzděláním jen přepsali požadavky na vysokoškolské vzdělání. Ostatní zůstalo stejné. V průměru stejná zůstala práce, stejný zůstal plat. Stejná zůstala společenská reputace a prestiž pracujícího na takové pozici. Přibyla navíc jen frustrace těch vysokoškoláků absolventů, kteří lepší práci nedostali a toto nepochopili. Přibyly ztracená léta lidem, kteří pokud se spolehnou na státní důchod, mohli mít už několik z těch 35 let sociálních odvodů potřebných pro přiznání důchodu mít za sebou. A na každého takového absolventa vysokoškoláka bylo třeba sebrat daňovým poplatníkům pár stovek tisíc korun.
Dohromady je ten účet navíc za naše české masové vysoké školství, změněné z výběrového vysokého školství na požadavek či přání Evropské unie, takových 18 miliard korun.
Docela slušný tunel na finance českého státu!