Mission Impossible protikapitalistických protestů

Protestuje se proti nenažraným kapitalistům, proti bankám, proti korupčním politikům, proti rozvírajícím se nůžkám mezi chudými a  a bohatými. Nakonec vlastně proti tomu, že takzvaná střední třída ve společnosti chudne, i když se snaží a pracuje, zatímco někteří z nich pohádkově bohatnou.

MF Dnes

Jenže tak to bylo vždycky, když se nějak zásadně změnily společenské podmínky. Lidé, co ty změny společenských podmínek pochopili, tak prakticky vždy hodně až pohádkově zbohatli. Lidé, co nepochopili nic, a jen chtěli žít jako jejich rodiče a prarodiče, najednou zjišťují, že jejich práce k udržení společenského postavení nestačí , dokonce nemusí stačit ani k jejich uživení. Dokonce se ani nemusí dostat k vůbec nějaké práci, kterou by si mohli vydělávat.
A co se to vlastně změnilo? Nic jiného než se ve většině ekonomicky důležitých výrob prosadila globalizace. Ještě před takovými 20 lety to bylo jednoduché. Vyspělé regiony jako Evropa, Amerika nebo ještě Japonsko měly v podstatě monopol na všechnu složitější průmyslovou výrobu. Nebyl problém, dovezly se odkudkoliv suroviny, zpracovaly se na průmyslové výrobky, ty lepší se prodaly na místě, ty horší a přebytky se vyvezly zpátky a tam prodaly. Suroviny se nakoupily a dovezly levně, výrobky se prodaly draze a tak bylo dost peněz na zvyšování životní úrovně dělníků, na financování státních úředníků a všemožných státních služeb, na velkorysé sociální programy a na všemožné ekologické výmysly.
Začalo to vlastně tak, že lidé se tehdy měli dobře a chtěli se mít ještě líp. To je ostatně logické, vždycky se lidé chtějí mít líp. Jenže tehdy, před těmi zhruba 20 lety, to umožnil pokrok ve vědě, v technice, v dopravě.... Pokrok umožnil srazit prodejní ceny výrobků přenesením výroby někde, kde je ta výroba levnější. Před těmi 20 lety to začalo elektronikou, elektronika je na hmotnost a na objem velmi drahá výroba, proto se přenesení této výroby vyplácelo už v době, kdy byla zámořská doprava ještě drahá. A objem zámořské dopravy se rozšiřoval, její cena klesala, až se nakonec stalo výhodné vyrábět v zemích s nízkými náklady většinu spotřebního zboží. Lidi v Evropě a v USA poslušně nakupovali dovážené zboží, protože bylo levnější než z místních výrob a tak mohli toho zboží nakoupit víc nebo jim zbylo víc na radovánky.
Jenže se zapomnělo na to, že s každým nákupem dovezeného zboží jde významná část peněz vynaložených na nákup pryč do státu, kde tu práci udělali a to zboží vyrobili. S každým nákupem dovezeného zboží se zhoršovala hospodářská pozice místních výrob, až nakonec byly místní výroby nuceny zavřít, zaměstnance propustit a výrobu taky přenést do levných zemí. A o to jistěji a rychleji potom proudily ty peníze pryč.
Současný stav je takový, že dovoz jednoho velkoplošného plazmového televizoru z Číny do Evropy stojí nějak 500 - 1000 Kč. Dovoz jednoho vysavače z Číny stojí tak stovku. Dovoz řekněme jedné flašky piva stojí tak zhruba korunu, dvě koruny....V Šanghaji a jinde na jihočínském pobřeží sice dneska pracují čínští dělníci už za průměrnou měsíční mzdu blížící se v přepočtu pomalu k 20 000 Kč, ale v čínském vnitrozemí je ta mzda stále na úrovni pár tisícovek. Ve Vietnamu, v Kambodži pracují lidé za tisícovku, dvě tisícovky za měsíc..... Čína je nejvíc vidět, protože je velká a ten proces tam začal, ale v řadě kandidátů na levnou průmyslovou výrobu a odsavače financí z vyspělých států jsou další. Vedle Vietnamu, Kambodži třeba Filipíny, Indonézie, Pákistán, Turecko, Brazílie, Mexiko......
Současný stav je tedy takový, že díky celosvětovému globálnímu obchodu a výrobě se hodně lidí v Evropě a USA má hůř. Lidová euforie z levného dováženého zboží zmizela, penízky na jeho nákup došly a další není jak vydělat, protože práce odtamtud taky zmizela a pro tyto lidi není. Světová globalizace totiž srovnala a bude srovnávat jednotlivé ukazatele takhle ekonomicky propojených zemí. Jako je například cena práce. Vyrábět se bude tam, kde ta cena práce a ostatní náklady výroby vychází pro výrobce nejlíp. A kde se vyrábí, tam budou mířit peníze za tu práci a kde se jen nakupuje, odtamtud budou finance naopak odsávány a bude jich tam nedostatek. Výroba virtuálních peněz neboli dělání dluhů krátkodobě přinese oživení, dlouhodobě nejspíš naopak přinese další prohloubení propadu.
Takzvaní nenažraní kapitalisté, kteří před lety tu změnu pochopili a do toho vlaku nastoupili, nyní vydělávají a bohatnou, ti, co nepochopili, tak zkrachovali nebo živoří. Řadoví zaměstnanci a takzvaná střední třída, ti, kteří mají to štěstí, že žijí z odvětví, ve kterých ta globalizace není, anebo přímo na ní pracují, prosperují, vydělávají a žijí si dobře. Řadoví zaměstnanci a takzvaná střední třída, kteří mají tu smůlu, že pracují a žijí z globalizovaných odvětví hospodářství a nepochopili změny nebo ti, co jim ten vlak ujel, tak ti se mají špatně, chudnou, živoří nebo dokonce nemají práci.
Původně to kdysi začalo honbou lidí za levnými výrobky, protože ti "vydřiduši" co vyráběli v Evropě a USA, chtěli za to příliš moc peněz. Kapitalisté, majitelé fabrik, jim to levnými dovozy umožnili.
Takže ve skutečnosti ti takzvaní nenažraní kapitalisté jen splnili lidovou poptávku na co nejlevnější zboží, aby ho lidi mohli nakupovat co nejvíc. Takzvaní nenažraní bankéři jen splnili lidovou poptávku po levných půjčkách, aby lidi mohli nakupovat víc, než na co jim stačil jejich příjem.
Demonstrace lidí podle statistiky celkem v 951 městech v 82 státech tedy ve skutečnosti nebylo proti "nenažraným kapitalistům a bankéřům" Ve skutečnosti to byly demonstrace lidí proti jim samým, lidem honícím se po levném dovezeném zboží, co nejvíce jakéhokoliv zboží za co nejmíň peněz, bez ohledu na všechno ostatní.
Anebo to byly demonstrace proti technickému a ekonomickému pokroku. Tento pokrok prostě jen fyzicky a ekonomicky propojil země na různém  stupni vývoje a tak mezi nimi nyní probíhá vyrovnávání příslušných ekonomických parametrů hospodářství těchto zemí.
Ať se na to díváme z jednoho nebo z druhého pohledu, v obojím případě jsou demonstrace proti tomu vývoji prostě jen Mission Impossible. Ať už budou jakkoliv masové nebo divoké. A Ethan Hunt je jen filmová postava, ne reálná....