Melčákova krize.

Zdá se, že jde všem o peníze. Politickým stranám, poslancům, i koneckonců samotnému Melčákovi. Jde i nám všem ostatním o peníze?

Politické strany vložily do volební kampaně a už zaplatily milióny až stamilióny. Milióny malé strany, stamilióny velké strany a a ty by při posunutí voleb o měsíc nebo ještě déle byly z velké části ztraceny. Politické strany by musely někde získat další milióny na další volební kampaň, to znamená zase jednat s věřiteli a zase na nějaké už jednou k zápůjčce použité záruky si znova půjčit. Přitom i kdyby byly nakonec volby v původním termínu, peníze už jsou ztraceny, volební kampaň ustala ( to je najednou úleva, místo barnumské lživé volební propagandy je najednou téměř klid), přitom peníze na ni už byly zaplaceny. Může se stát, že slabší obskurnější strany, které už předtím měly problémy se shánením peněz na voplby a s jejich vrácením, prostě další peníze neseženou. Jejich výsledky v posunutých volbách tomu budou odpovídat a tak tyto strany mohou i zmizet, zaniknout.
Poslanci už měli dopředu naplánováno, kdy skončí a z velké části už mají zajištěno další zaměstnání. Teď najednou je tady nejistota, mohou skončit podle návrhu novely ústavy i dřív, ale klidně to může být i o mnoho déle. V jejich nových domluvených zaměstnáních už na ně budou muset čekat a kdoví, jestli počkají.
A co my ostatní? Ministr financí Fisherovy vlády Janota předložil drakonický úsporný plán, který se dotkne v podstatě nás všech. Který ale znamená investici do budoucnosti a slibuje, že půjčování státu v dalších letech bude omezeno tak, jak to jen bude možné. Krize prostě nebude financována zápůjčkami odněkud zvenčí, budeme ji v nejvyšší možné míže financovat my sami a o to se nyní budeme muset více uskrovnit. Takové řešení potom slibuje, že po krizi o to budeme potom muset méně splácet. Splátky dluhu omezující pokrizový růst nebudou potom tak velké a nebudou nás tolik dusit. Naše samostatná měna, koruna bude proti měnám, kde budou muset splácet moc velké dluhy, silnější a tvrdší. O co si nyní v době krize méně půjčíme, o to víc procent potom naše hospodářství po krizi poletí nahoru.
Jenže ten úsporný plán je jen takový výkřik do tmy. Vítěz voleb si to pak stejně udělá po svém. Topolánek Janotův plán odmítnul a prohlásil, že ODS nebude zvyšovat výběry daní, že bude "pouze" spořit. Paroubek rovnou prohlásil, že jeho strana bude rozhazovat státní peníze plnými hrstmi i nadále a bude shánět další půjčky.
Na to všechno by byl nejspíš čas, kdyby volby proběhly v domluveném termínu na začátku října.  Když volby budou později a když ještě k tomu vítěz voleb bude novou vládu nějaký týden nebo měsíc dávat dohromady, čas uteče a najednou bude třeba přijmout jakýkoliv rozpočet. A připravený je akorát ten drakonický Janotův rozpočet. Který, protože byl vytvořen úřednickou vládou bez politického mandátu, neobsahuje žádné populistické sliby politiků voličům. A který byl vytvořen odborníkem na rozpočet na slovo vzatým.....
Melčákova krize nám možná v následujícím roce penízky z peněženek ubere, ale o to více potom v dalších letech přidá.