Pasívní ochrana ovzduší je jednostranná ochrana působící na straně "výrobců" znečištění. Pasívní je proto, že nějakou činnost na omezení znečištění mají vyvíjet jen producenti znečištění, takže se dotýká jen menšiny obyvatelstva, vždy "někoho jiného" a většina je v klidu a je pasívní. Jen poslouchá, jak to je dnes špatné a nadává na to.
Vysoké pece Vítkovic z Frýdlanstkého mostu.Autor článku
Tato pasívní ochrana se týká především firem, kterým všelijaká odlučovací zařízení a různé změny výrobních technologií na ty technologie, které znečišťují ovzduší méně, prodražují a zhoršují výrobu. Některé provozy na Ostravsku byly kromě jiného i kvůli ochraně ovzduší zrušeny bez náhrady. Potom se v nejbližší době pasívní ochrana ovzduší dotkne zřejmě dopravy, hlavně automobilové, která bude v centrech měst omezována nejen kvůli místu, ale i kvůli znečištění. A nakonec se pasívní ochrana ovzduší možná dotkne i majitelů soukromých baráčků na vesnicích, levné vytápění klasickými tuhými palivy bude různými ekologickými poplatky zdražováno nebo možná přímo i zakázáno.
Přitom na Ostravsku se od doby komunistů ovzduší zlepšilo mnohonásobně, kvalita ovzduší tehdy se s dnešní nedá pomalu ani srovnávat, rozdíl v množství prachu a škodlivin je doslova v řádech. Přesto spousta obyvatel Ostravy začíná mít problémy teprve v posledních letech. Takže co se v Ostravě od dob komunistů změnilo?
Přibyly asfaltové, betonové plochy, zastavěné plochy, všude, i v centru Ostravy i na periférii Ostravy i ve všech vesnicích a městech v Moravskoslezském kraji. A to všechno na úkor přirozených porostů, polí, luk i lesů i všelijakých za komunistů zpustlých ploch, které tehdy zarostly všelijakým hustým doslova pralesem. Taky spousty otevřených vodních toků a mokrých a bažinatých míst byly ke konci vlády komunistů vysušeny nebo potoky zatrubněny. A každý otevřený potok nebo kus bažinatého území znamená zdroj vzdušné vlhkosti, která usnadňuje sedání prachu a přirozené čištění ovzduší i nějaký pobřežní stromový a keřový porost, který přízemní vrstvy ovzduší filtruje.
Krajina široko daleko kolem Ostravy až k horám tak ztratila schopnost v přízemních vrstvách ovzduší zachytávat prach a nečistoty, které proudění od Ostravy mohlo přinášet, naopak co se týká čistotty ovzduší převládly ty územní prvky, které usazený prach a škodliviny dnes i do venkovské krajiny spíš emitují a vytvářejí tak místní zamoření.
Dříve tedy bylo v Ostravě i v širokém okolí za špatných povětrnostních podmínek ovzduší skutečně mnohonásobně horší než nyní. Jenže to jen za špatných povětrnostních podmínek. Za průměrných nebo dobrých povětrnostních podmínek, kromě těsné blízkosti znečišťovatelů, dříve převládla samočisticí schopnost přírody a ovzduší tam bylo čisté stejně jako někde v horách. Organismus se v obdobích čistého ovzduší regeneroval a tak těch pár dnů až týdnů období špatných povětrnostních podmínek, kdy bylo ovzduší obrovsky znečištěno, přestál organismus člověka bez problémů. To dneska není. Dneska v Ostravě a jejím širokém okolí je v případě nepříznivých povětrnostní podmínek ovzduší znečištěno mnohem méně, ale jen o trochu méně je ovzduší znečištěno za průměrných povětrnostních podmínek. Prakticky čisté ovzduší je dnes jen pár dnů v roce, kdy z tohoto pohledu je extrémně vhodné počasí. Organismus obyvatel Ostravy a širokého okolí je dnes namáhán škodlivinami až na pár dnů prakticky trvale po celý rok, nemá žádný čas na regeneraci. Pokud ovšem příslušný jedinec neodjede na dovolenou či víkend někde do čistého prostředí do hor a podobně, což ovšem samo o sobě na Ostravsku zvýšenou intenzitou dopravy prostředí ještě zhoršuje.
Přitom pasívní ochrana nabízí už jen minimální volný prostor k dalšímu zlepšování kvality ovzduší. Obydlí lidí jsou tady příliš blízko u zdrojů znečištění a nejsou chráněny nějakou oddělovací zelenou plochou nebo zónou. Když se dnes přitlačí na místní firmy trochu víc, stane se jejich výroba na Ostravsku ekonomicky nevýhodná a firmy budou z Ostravska utíkat jinde, kde jejich náklady na čistotu ovzduší jsou mnohem menší. Pokud se ještě výrazněji omezí automobilová doprava, projeví se to na zdražení dopravy pro firmy, na na počtu jejich zákazníků, na dojíždění zaměstnanců do práce. Pokud se nějak výrazněji omezí vytápění tuhými palivy na vesnicích, projeví se to výrazně na sociální situaci slabších příjmových vrstev na vesnici....
Takže zbývá jen aktivní ochrana ovzduší a sice všemožnými způsoby aktivně zvyšovat čisticí kapacitu krajiny. Spousta změn provedených za poslední roky je už ale nevratných. Nedají se bourat nově postavené baráky na vesnicích či v bývalých prolukách ve městech či nově postavené haly v průmyslových zónách a místo nich zase vracet zpátky pole louky či všelijaké stromové porosty. Nedají se zužovat a omezovat cesty, rušit parkoviště..... To by asi neprošlo.
Ale dají se třeba revitalizovat malé vodní toky uprostřed osídlení, revitalizovat všelijaké vysušené a zasypané jezírka, prameniště, bažiny, znova vytvářet všelijaké jejich pobřežní porosty. Téměř v každé vesnici je nejméně jeden takový vodní tok, potůček za komunistů zatrubněný a schovaný pod zemí, o kterém mladší obyvatelé vesnice nemají ani tuchy. A dnes, kdy se zavádí oddělená splašková kanalizace vedená mimo původní vodoteče, není žádný zvláštní důvod proti úmyslu ten potůček znovu vyvést na denní světlo. Aspoň tam, kde jsou ty roury pod volným prostorem, ne pod třeba silnicí nebo dokonce barákem.
Dá se systémem nějakých pobídek či dotací měnit třeba hospodaření na polích, místo obdělávaných polí zavádět trvalé travní porosty. Ve spousta případech by to byl stejně návrat do původního stavu, socialistická JZD rozorala spoustu pastvin, které se dodnes obdělávají jako pole.
U pozemků, polí na nějakých vyvýšených místech, na všelijakých pahorcích a hůrkách je možné změnit jejich využívání z pole na les, který až vzroste, bude škodliviny z ovzduší filtrovat. Šlo by to udělat buď formou nějaké dotace pro majitele pozemku nebo přímo jeho výkupem. Stejně spousta těchto polí je sužována erozí a dá se na nich čekat docela zásadní zhoršování kvality půdy , které si může nakonec zalesnění nebo zatravnění místně i vynutit.
Je možné taky zvůšit důraz na osazování všelijakých technických ploch ve městech i mimo města, na všelijakých svazích náspů dálnic, silnic, železnic, na všelijakých prostorách uvnitř smyček napojení jedné silnice na druhou, všelijakých prolukách a kouscích pozemků a podobných ploch, které jsou jinak nevyužitelné. Zatím se na taková místa projektovaly sadové úpravy, keře a stromy tak, aby tam vydržely a neuhynuly, potom tak, aby moc nerostly a nemusely se často ořezávat a udržovat a aby byly levné. Nyní by se mohlo aplikovat i další kritérium a sice jak moc bude ten porost filtrovat ovzduší. Stejně tak by se mohly v tom smyslu upravovat i existující parky. Případně ve městě nepovolat všelijaké lukrativní zastavování proluk se zelení.
Na ochranu ovzduší na Ostravsku jsou vyčleněny z evropských fondů 4 miliardy korun. Tak snad by se to všechno nemuselo vrazit do pasivní ochrany do firem a nějaké finance by se mohly využít i na tu aktivní ochranu. Rozhodně by to nebyly zbytečně vynaložené a utopené prostředky.....
