Hostětín coby novodobé Slušovice.

Zarazila mě během návštěvy prince Charlese v Hostětíně nápadná podobnost mezi tehdejší socialistickou výkladní skříní JZD Slušovice a dnešním "ekologickým" Hostětínem. V první řadě ta podobnost, že stejně jako svého času Slušovice Hostětín těží mnohem více z okolí  než z vlastní ekonomiky jedné malé obce.

IDNES.CZ

Z vnějšku jsou nejnápadnější všelijaké exkurze a papalášské návštěvy, do Slušovic jezdili papaláši z východu, princ se dá považovat za papaláše západu. Jako papaláši z východu díky dlouholetým pobytům mezi privilegovanou špičkou komunistických stran stratili kontakt s lidovou realitou, tak princ Charles díky zlaté kleci svého původu a svých příjmů taky nemá kontakt s realitou. Jako si tehdejší papaláši hráli na v socialismu módní lidovost a hru na práci do "roztrhání těla" pro lidi, tak si princ Charles taky hraje na dnes módní práci pro lidi a sice na ekologii.
Čubovi a dalším kolem vedení Slušovic se ovšem nedá upřít podnikatelský duch a odvahu. V dobách, kdy slovo podnikatel či podle tehdejšího slovníku fabrikant byla jedna z nejhorších nadávek a označit takhle někoho znamenalo ho vystavit vyšetřování či rovnou poslat do vězení se v Slušovicích nerozpakovali využít podnikatelských znalostí "zrádce" Bati a absolventů Baťovy podnikatelské školy. A JZD ve Slušovicích vytvořit na přísně podnikatelském principu. Když takhle vytvořené JZD časem začalo vyčnívat nad ostatní a vadit regionálním konkurentům a místním organizacím komunistů,  nerozpakovalo se tehdejší vedení Slušovic v čele s Čubou zatančit s komunisty velmi riskantní taneček a vložit do banku svou další existenci, v případě neúspěchu dlouhé roky ve vězení za hospodářské delikty. Totiž místo, aby se podřídili místním komunistickým šéfům, ukončili v družstvu podnikatelské způsoby práce a zavedli ty všude jinde používané socialistické, tak tyto místní komunistické šéfy rovnou přeskočili výš. Šli někde do úplně nejhořejších příček komunistické nomenklatury a nabídli jim  vytvoření fungující výkladní skříně socialismu výměnou za nepsaný monopol kapitalisticky podnikat v jinak tehdy přísně socialistickém nepodnikatelském prostředí.
Taky Hostětínským se nedá popřít určitý podnikatelský duch a odvahu. Projekty, které Hostětín nyní proslavily, začaly už někdy před 15 lety, v době, kdy ekologické projekty v dnešním slova smyslu byly velkou neznámou a z velké části spíš fantazií. Fantazií vzhledem k technickým možnostem, ale zejména vzhledem k pořizovacím cenám a celkové ekonomice provozu takových projektů. Ovšem v případě, kdyby se to nepovedlo, Hostětínští riskovali podstatně méně než slušovičtí. Vězení nejspíš ne. Řadoví hostětínští očané pouze život v zadlužené obci se všemi příslušnými důsledky. Hoštětínská ekologická komunita kolem Veronicy a dalších neziskových organizací by v případě neúspěchy nejspíš riskovala jen ztrátu prestiže a nutnost hledat jiné zaměstnání než to, kterým se živí nyní.
Bohatství slušovického JZD jen v první části jejich rozvoje vzniklo z vlastní práce jejich členů. Jakmile Slušovice získaly v tehdejším socialistickém Československu  monopol na v podstatě kapitalistické podnikání, zaplavilo družstvo tehdejší socialistický korporátní trh jinak nedostatkovým zbožím a službami. Jediný konkurent,  socialistické plánovité hospodářství "vyrábějící" čas od času nedostatek všeho možného nebyl pro kapitalisticky pracující družstvo žádný rovnocenný soupeř. A tak předsedové družstev a ředitelé podniků smutně kroutili hlavou nad vysokými cenami slušovického zboží a služeb, nicméne ho kupovat museli. A chytřejší zelenali vztekem a závistí, protože dobře věděli, že kdyby jen trochu zkusili podnikat ve slušovickém stylu, v socialistickém Československu by velice rychle skončili ve vězení. A Slušovice bohatly, ke konci socialistického režimu na v socialistické ideologii prosazované rovnostářství až nevídaně.
Bohatství Hostětínských spočívá v jejich ekologických projektech, v jejich až v nevídaně velkém počtu  na jednu malou obec s 230 obyvateli. Je ovšem velice těžké toto "bohatství" Hostětína z dálky z dostupných internetových stránek nějak konkrétněji vyčíslit. Jednotlivé projekty jsou popisovány jen velice zběžně a obecně, finanční zdroje těchto projektů jsou uváděny buď neúplně nebo chybí vůbec. Odhad je tedy velice přibližný, neměl by jít pod 100 miliónů, ovšem mohlo by to být i 200 nebo 300 miliónů v korunách, investovaných do ekologických projektů.  Seznam jednotlivých přispěvovatelů na jednotlivé projekty je hodně dlouhý, dotace, granty z EU, z jednotlivých zemí, Lucemburska, Holandska, Norska, různé české programy a granty....., soukromé peníze či práce Hostětínských občanů nebo peníze z obecního rozpočtu šlo na tyto projekty nejpíš jen velmi malé procento. Hostětín vysává po celé Evropě všelijaké různé nevratné dotace a granty na ty svoje ekologické projekty.
Jedna výkladní skříň zmizela v propadlišti času a druhá ji nahradila.... Zase se máme čím chlubit......