Cirkus Vatikán

"Největším obchodníkem je církev, která už dva tisíce let prodává to, co nikdo nikdy neviděl a na co si nikdy nikdo nesáhl," říká obchodní cestující v Hrabalově "Obsluhoval jsem anglického krále".

Zdroj: komik.cz

Je na tom hodně pravdy. Náboženství se dá v podstatě pokládat za největší podvod, který lidstvo samo na sebe ušilo. Ne, nikomu neberu jeho víru, má-li touhu a potřebu věřit v nadpřirozené bytosti. Přesto si myslím, že náboženství v 21. století je přežitkem a hlavně zdrojem nesvárů a válek. Ve jménu toho správného boha bylo v celých dějinách lidstva vedeno tolik válek, že je vůbec s podivem, že jsme jakobiologický druh přežili.

Kolikrát došlo i k válkám, kdy se obě strany zaštiťovaly stejným bohem a pokud by skutečně duchovní, kteří žehnali zbraním a pomáhali vést národy do válek, měli být těmi, jež naslouchají božímu slovu a transportují vůli bohů dál, pak bychom se nemohli ubránit dojmu, že buď jedna nebo obě dvě strany (duchovní) lžou anebo je bůh pěkný poťouchlík.

Vraťme se hodně daleko, do doby, kdy se lidstvo teprve začínalo formovat. Pro člověka nevysvětlitelné jevy byly důkazem toho, že existuje někdo, kdo vládne blesky, kdo ovládá počasí. Člověk tehdy neměl prakticky žádné znalosti přírodních jevů a zákonů, a tak přisuzoval zásluhu za tyto události nadpřirozeným bytostem. Tak se zrodili bohové hromů, deště, moře, větru, ohně...

I v tehdejší době existovali lidé chytřejší a hloupější. Ruku v ruce s tím se vyvíjely i různé povahy, takže pokud se stalo, že onen chytřejší byl zároveň vypočítavější, snadno začal ovládat zbytek tlupy nebo společenství. Šamanové, kouzelníci, to byli především lidé, kteří se naučili chápat přírodní jevy a využívat je ve svůj prospěch.

V tomto mnohobožství vznikly i mocné státy jako Římská říše. Ačkoliv už tehdy byli učenci, kteří začali odhalovat tajemství přírody i vesmíru, zůstávali dál v přesvědčení, že původcem všech těchto jevů je nějaká božská bytost.

V této době vzniká křesťanství, které sjednocuje veškeré božstvo do trojjediné osoby. Od té doby uteklo 2000 let a pořád je téměř celý svět přesvědčen o existenci Boha, Buddhy, Alláha, Krišny... V našich zeměpisných šířkách je hlavním nositelem víry postava Ježíše Krista. Zřejmě neexistuje člověk, který by neznal onen biblický příběh. Jenže... Zdrojem zpráv o Ježíši je jen Bible, novozákonní evangelia, její výklady a práce založené na studiu Bible.

Křesťanské náboženství má za sebou mnoho dobrého, ale hlavně špatného. Vždy, když náboženství začne ovládat životy a plést se do řízení států, je nedobře. Náboženství bylo využito jako prostředek k ovládnutí nevzdělaných poddaných, k jejich poslušnosti vůči vrchnosti příslibem posmrtného života v Ráji.

Čarodějnické procesy, inkvizice, pocit strachu a teroru stejně jako nemožnost dostat se ke vzdělání udělaly z církve mocnost, která schraňovala majetek a církevní hodnostáři si žili v přepychu srovnatelném jedině s hlavami států, mnohdy i luxusněji. Je paradoxem, že se tak vzdalovali tomu, co sami hlásali lidem.

"Tenhle kšeft s mystikou, to je něco úžasného. Řeknete jim lež, a když už ji nepotřebujete, řeknete jim jinou a pochválíte je, jak skvěle pokračují po cestě moudrosti. Místo aby se vám vysmáli, jdou za vámi jako ovce a doufají, že v srdci všech těch lží nakonec přece jen najdou pravdu. A kousek po kousku přijímají nepřijatelné. Úžasné," popisuje nepřímo náboženství známý spisovatel Terry Pratchett.

Ja až komické, že hlava katolické církve, papež, je vnímána jako nejvyšší zástupce Boha na zemi, ač papeže volí lidé za pomoci politikaření. Papež je předem považován za svatého a po jeho smrti se vždy "objeví" několik zázraků dokazujících jeho svatost. je rovněž komické, že svatí nejsou lidé určení Bohem, ale opět jen lidmi, kterým se prohlášení někoho za svatého zrovna hodí do krámu.

Miliony lidí se klaní něčemu, co nikdy nikdo neviděl a na co si nikdy nikdo nesáhl. nepopírám, že návštěva papeže má velký význam a že je pro věřící velkým svátkem. Nicméně víra v Boha znamená, že člověk potřebuje nějakou berličku, protože se sám neumí vyrovnat s životními situacemi. Na to je kterýkoli bůh dobrý. Vždy může za všechno.

Současný papež nemá takové charisma jako Karol Wojtyła, Jan Pavel II. Polský papež pochopil, že má-li církev dál přežít, je nutné, aby papež byl populární osobností, celebritou, VIP, mediální hvězdou. Jeho následovník za ním v tomto zaostává. Přes to přese všechno, je náboženství anachronismem, obzvláště v době, kdy máme široké znalosti ze všech možných oborů a vesmíru.

Bible tak, jak ji známe, vznikla teprve až ve 3. století našeho letopočtu, tedy minimálně 200 let po údajné smrti Ježíše Krista. Do té doby vznikaly různé texty v řečtině, příběhy se tradovaly, takže všem možným úpravám, vylepšením či báchorkám vznikl takřka neomezený prostor. A tak se může nakonec stát skutečností žert tvůrců seriálu Červený trpaslík: Archeologové poblíž hory Sinaj našli stránku knihy, která je odborníky považována za součást Bible. Bonnští experti nyní určují její stáří. V případě, že je skutečně pravá, tak patří na první stranu a biblický text zní: „Mé milované Candy. Všechny postavy v této knize jsou fiktivní a jakákoliv podobnost se skutečnými lidmi, žijícími či mrtvými, je čistě náhodná.“