"Zítra bude konec světa, prokázali vědci"

V dnešní době lidé v rozvinutých zemích disponují přístupem k takřka neomezenému množství informací, ať už z tradičních médií, jako jsou noviny nebo televize, tak i internetu. Ale udělalo to člověka moudřejším? O tom lze pochybovat. Informací je spousta, ale často protichůdných a čemu z toho může člověk věřit? Snad nejvíce tristní je situace ve zpravodajství médií, které se zabývá vědou.

Na zpravodajských serverech se tak můžeme jednou dočíst, že nás čeká katastrofální oteplování a jindy zase že svět čeká co nevidět doba ledová. Jak je možné, že se dozvídáme pokaždé něco jiného?

Důvodů je více, z nichž některé jsou zřejmé. Málokterý novinář má kvalifikaci a znalosti na to, aby mohl psát o vědě. Často se tak stává, že v podstatě pouze přepisuje v nezměněné podobě tiskové zprávy, které vycházejí k některým vědeckých studiím. Takový postup však má svá úskálí. Tiskové zprávy často nadsazují výsledky samotných studií. Ty navíc novináři bez znalostí v oboru často interpretují po svém a bez znalosti celkového kontextu. Jestliže například jedna studie tvrdí, že začíná doba ledová, neznamená to, že v oboru klimatologie nastal obrat o 180%. Spíš je třeba zasadit danou studii do kontextu těch tisíců ostatních, které předvídají další oteplování. Proč se tato nová studie liší od těch předchozích? K tomu už je třeba hlubší znalosti daného vědního oboru, které novinář často nemá a nemá ani čas danou problematiku zkoumat do hloubky.

K tomu je třeba přičíst fakt, že média se často zaměřují na senzačně znějící historky a tak můžeme vidět v novinách titulky typu "V obřím urychlovači chystají simulaci Velkého třesku. Pohltí to svět,varují kritici" nebo "Když budete méně topit, budete déle žít" .

Situace není o nic lepší ani na "nezávislých" internetových serverech typu Neviditelný pes nebo Britské listy. Ty často zaujímají programově přesně opačný postoj, než tradiční média, přičemž se opírají o velmi pochybné autority typu popírače globálního oteplování Vítězslava Kremlíka. Ten se pokouší pomocí své středoškolské matematiky a článků z internetu vyvrátit desítky let práce tisíců vědců z oboru klimatologie.

Kvalitní informace však přesto i na internetu existují, jak se pokusím ukázat na dvou následujících příkladech:

Pacient byl podle testů 23 let v kómatu, ve skutečnosti byl stále při vědomí

Podobným titulkem uvedla většina médií případ Roma Houbena, který byl po autonehodě kompletně paralyzovaný v perzistentním vegetativním stavu. Po 23 letech se však při vyšetření ukázalo, že jeho mozková aktivita se zvýšila, a je téměř jako u člověka, který je při vědomí. Protože je ale Houbens i nadále ochrnutý po celém těle a není tedy schopen ani mluvit, rodina Houbenových si přizvala Lindu Wouters, "odbornici" na tzv. zprostředkovanou komunikaci (facilitated communication), díky které se prý během několika měsíců naučila s Houbenem komunikovat - v podstatě mu naváděla ruku při psaní na klávesnici, prý cítila jeho drobné pohyby a mohla mu tak pomáhat psát. "Křičel jsem, ale nikdo mě neslyšel. Nikdy nezapomenu na den, kdy lékaři zjistili, že jsem při smyslech," citovala i Česká televize slova, která díky zprostředkované komunikaci Houben údajně napsal.

Jenže už od samého počátku upozorňoval na svém blogu například biolog PZ Myers či neurolog Steven Novella z Yaleské univerzity a řada dalších , že zprostředkovaná komunikace je podvod. I na některých videjích z médií bylo vidět, že Rom Houben se místy na klávesnici ani nedíval,nemohl tedy navigovat ruku Lindy Wouters. Veškerou komunikaci přes klávesnici podle blogerů prováděla ona sama, Houben byl jenom němý (a chromý) účastnik tohoto divadla pro novináře. Média celou story beze známky skepse přejímala a opakovala a to až do února 2010, kdy se konečně definitivně prokázalo, že Houben ve skutečnosti není schopen tímto způsobem komunikovat. Jak píše klub skeptiků Sysifos:

"Testování proběhlo 4. února. R. Houbenovi byly kladeny jednoduché otázky, na které Houben skutečně inteligentně a podrobně odpovídal prostřednictvím klávesnice. Jenže zcela jiný byl výsledek, když byla facilitátorovi zacloněna klávesnice.Psaní bylo ihned nepřesné a záhy ustalo. Stejný byl výsledek, když pacient dostal otázky bez přítomnosti facilitátora a psal teprve po jeho příchodu. Nakonec byla použita ještě jedna metoda. Za nepřítomnosti facilitátora Houbenovi ukázali a popsali 15 různých běžných předmětů, jejichž jména měl po příchodu facilitátora napsat. Neuspěl ani v jednom případě. Výsledek byl jednoznačný. Testující skeptici komunikovali jen s facilitátorem, nikoli s pacientem."

  Po 4 měsících média konečně ukázala, jak se věci mají  - výřez z článku idnes.cz

Škodí sucho pralesům nebo ne?

"Kosmická agentura NASA vyvrací tvrzení IPPC, podle kterého kvůli suchu umírají amazonské pralesy." Těmito slovy komentoval server lidovky.cz a podobně i řada dalších médií studii Samanta et all ve vědeckém časopise Geophysical Research Letters. Ta vyvolala ve vědecké komunitě obrovskou vlnu kritiky. Ukázalo se, že tisková zpráva Bostonské univerzity zkresluje samotnou studii a tvrdí věci, které z ní nevyplývají. Bohužel však právě z této tiskové zprávy média většinou zcela nekriticky opisovala a citovala. Scott Saleska z  University of Arizona, autor dřívější studie o vlivu sucha na tropické pralesy na klimatologickém serveru Realclimate napsal: 

"Samanta et al.  skutečně neslýchaně překrucuje důsledky jak jejich vlastní tak i naší práce,když tvrdí, že jediná studie o kratkodobé odezvě vegetace nějak vyvrací závěry  hodnocení velkého množství vědecké litetarury o odezvě Amazonie na dlouhodobé změny klimatu, vypracované panelem IPCC.  Je to nelogické a zavádějící tvrzení z tolika důvodů, že to již zaslouženě přitahuje kritiku mnoha mých kolegů, talentovaných vědců, kteří studují Amazonské pralesy a klima."

Jednu takovou kritiku, veřejné prohlášení 19 vědců, odborníků na klima a amazonské pralesy, zveřejnil Woods Hole Research Center na svém webu, píše se v něm mimojiné:

"(Tiskové prohlášení) tvrdí, že studie "vyvrací mýty o Amazonských pralesech", což zkrátka není pravda. Za prvé, není žádný mýtus. Ve skutečnosti existují mnohočetné a konsistentní linie důkazů, z terénních studií publikovaných v odborné literatuře,že Amazonské pralesy opravdu jsou velmi citlivé vůči suchu. Zadruhé, nová studie nic nevyvrací. Nová studie přispívá k našemu porozumění interpretace dat získaných ze satelitů, ale nedokazuje ani nevyvrací nic z toho, co se děje na zemi...hlavní závěr IPCC - že Amazonské pralesy jsou citlivé na úbytek srážek - byl naším nejlepším hodnocením dostupných dat v době vydání zprávy IPCC a zůstává i dnes."

Další odborník na tropické pralesy, Simon Lewis z univerzity v Leedsu, se připojil ke kritice studie Samanty et al.. : "Klíčovou otázkou je, jak pralesy reagují na opakované sucha, ne pouze na jeden rok trvající sucho. Pralesy jsou pochopitelně schopné přežít krátkodobé sucha (jinak by žádné pralesy nebyly) - co potřebujeme vědět, je jaká je jejich schopnost přežít zvýšenou frekvenci období intenzivního sucha. Experimenty, při kterých byly postaveny stříšky, které měly omezit pronikání srážek ke stromům, ukázaly, že většina stromů přežije jeden rok sucha, což je ve shodě s pozemními pozorováními následků sucha v roce 2005, ale mají problém přežít pokud tyto podmínky přetrvávají více let. Samantova studie tento fakt vůbec nezmiňuje."

Výsledkem tedy je, že lidé se z médií dozvěděli pravý opak toho, co by se dalo nazvat aktuálním stavem vědeckého poznání. Pokud chtěl člověk objektivní informace, musel se obrátit jinam.

Za ta léta, co se  zajímám o vědu, jsem dospěl k závěru, že vědecká žurnalistika v českých médiích, a to i v těch specializovaných na vědu, je značně proměnlivé kvality. Když je řeč o kontroverzních tématech, jako jsou geneticky modifikované potraviny nebo globální oteplování, články jsou často zkreslené osobními dojmy autorů. Níže uvádím několik odkazů na servery, jejichž vědecké zpravodajství považuju za vysoce kvalitní a objektivní, neobejdete se však bez znalosti angličtiny:

Nature News - Tento vědecký časopis vychází již od roku 1869 a je považovaný za nejprestižnější na světě. Ačkoliv je určený pro odborníky a vědce, sekce Nature News obsahuje novinky ze světa vědy, které jsou psány "lidskou řečí" a jsou tedy srozumitelné i pro laiky.

New Scientist - Populárně vědecký časopis, na jehož webu denně přibývají zajímavé články ze světa vědy. Články bývají dobře napsané, srozumitelné i laikovi a obsahují odkazy na primární vědeckou literaturu, což považuju za velké plus.

Neurologica Blog - Blog zakladatele New England Skeptical Society. Pracuje jako neurolog na Yale University School of Medicine a ve volném čase píše články proti různým pseudovědám, alternativní medicíně či tématům, které se týkají neurologie, viz zmínka výše.

Realclimate , Skeptical Science a Tamino - kvalitní blogy věnující se klimatologii.

Science Based Medicine - Blog provozovaný kolektivem vědců a lékařů, kteří píší o různých kontroverzních medicinských tématech a prosazují medicínu založenou na vědě. Mezi častá témata patří alternativní medicína, na které nenechají autoři niť suchou.

Science Blogs

Blogs Discovermagazine

Poslední tři zmíněné odkazy jsou portály, které hostují blogy různých vědců, výzkumníků či žurnalistů píšících o vědě. Ačkoliv články těchto autorů jsou obecně vysoce kvalitní a seriozní, je třeba při čerpání informací z blogů vzít v potaz, že mimo svůj obor je každý odborník laikem. Varovným příkladem budiž například Luboš Motl, strunový fyzik, který na svém blogu píše naprosté nesmysly o klimatologii a globálním oteplování. Možná si myslíte, že i laik nebo člověk z jiného oboru může mít nějaký náhled na věc, který samotným odborníkům unikal, ale ve skutečnosti se v dnešní vědě toto  děje jen velmi zřídka. Koneckonců, kdybyste měl podstoupit operaci srdce, nechal byste se operovat třeba zubním lékařem? Nebo myslíte, že biolog vám navrhne lepší dům, než profesionální architekt? Pokud se tedy stane, že na různých blozích narazíte na protichůdné informace, je dobré si zjistit z jakých zdrojů autor čerpá, jakou má kvalifikaci psát o daném tématu, účastní se aktivně výzkumu v oboru a publikuje v odborné literatuře? Jakou pověst má mezi ostatními odborníky z dané vědní disciplíny?

Fakt, že vědečtí blogeři píší o věde často mnohem kvalitnější a informovanější články, než profesionální žurnalisté, si mnoho médií již uvědomilo a proto na svých webech často poskytují prostor pro vědecké blogery. Snad tento fenomén časem dorazí i do Česka, pokud se najde dostatek vědců, kteří by byli ochotní věnovat část svého volného času na psaní článků pro laickou veřejnost a pozvednout tak trochu úroveň vědeckého zpravodajství.