Syntetická buňka - stáváme se bohy?

Včera večer všechny hlavní vědecké servery zveřejnily zprávu o převratné práci týmu Craiga Ventera, kterému se podařilo po patnácti letech experimentování vyrobit syntetickou bakterii. Vědci použili jako předlohu genom baktérie Mycoplasma mycoides, z které některé geny vystřihli a přidali naopak do genomu svůj podpis - zakodovali do něj svá jména, několik citátů a e-mailovou a internetovou adresu. Takto upravenou genetickou informaci vložili do vykuchané buňky příbuzného druhu baktérie, která se vzápetí začala množit.

Venter o svém objevu říká: Je to první sebereplikující se buňka na zemi, jejiž otec je počítač."

Názory vědců na tuto práci se různí. Někteří říkají, že se vlastně nejedná o umělý organismus, protože byl použit pouze úpravený genom již existující baktérie. Oproti tomu například Arthur Caplan, profesor bioetiky na Pensylvánské univerzitě pro časopis Nature řekl: "Venter a jeho kolegové ukázali, že je možné ovládat hmotný svět tak, aby produkoval to, čemu říkáme život. Tím ukončují debatu o podstatě života, která trvala tisíce let. Jejich práce podkopává naše představy o tom, co je život, což se pravděpodobně ukáže stejně vyznámné pro náš pohled na sebe a naše místo ve vesmíru, jako práce Galilea, Koperníka, Darwina nebo Einsteina."

Práce Craiga Ventera se může ukázat problematická hlavně pro zastánce kreacionismu, kteří tvrdí, že aby hmota oživla, je třeba jakési nehmotné esence či duše. Živý organismus je podle nich něco více, než jen složitý shluk molekul. Kreacionisté asi namítnou, že se v tomhle případě jedná pouze o okopírování postupů, které vymyslel Bůh - byl použit podobný genetický kod a buněčná mašinérie již existující baktérie.

Ale existují i další podobné experimenty, které ukazují na to, že se blížíme době, kdy bude možné vytvořit zcela novou formu života, která bude používat jiný genetický kod a bude mít jiné chemické složení, než život, jak jej známe. Kupříkladu server osel.cz loni informoval o vytvoření genetického kodu, který používá 12 písmen, místo 4 písmenné abecedy DNA, kterou používá veškerý život na zemi.

Ještě zajímavějších výsledků dosáhla loni laboratoř Geralda Joyce ze Scripps research institute, které se podařilo vyrobit poměrně jednoduché sebereplikující se RNA molekuly. Podle převažující vědecké teorie RNA molekuly stály u vzniku života na zemi. K nastartování evoluce na zemi bylo potřeba jednoduchou buňku, která umí dělat kopie sebe samé. Moderní jednobuněčné organismy se skládají z poměrně složité chemické mašinérie a neméně složité DNA. Gerald Joyce se svou uměle vytvořenou RNA molekulou ale ukázal, že buňky schopné se množit a procházet darwinovskou evolucí, mohly být poměrně jednoduché, dost na to, aby vznikly samy od sebe v prvotní chemické polévce na dávné zemi - možná u hydrotermálních vývěrů v moři či v jezerech, kde k tomu jsou vhodné podmínky.

Napodobit vznik života na zemi se pokouší i nositel Nobelovy ceny za lékařství z roku 2009 Jack Szostak z Harvardu. Je tedy jen otázkou času, možná přištích několika málo let, než se podaří vyrobit po všech stránkách umělou buňku - život verze 2.0.

Opět mě napadá - žijeme v nejzajímavější době, jaká kdy byla.