Je libo čínský ryzlink?

Ministři zemědělství EU dnes v Bruselu jednají o vinařské reformě. Evropská komise navrhuje likvidaci části vinic a to je pro mnoho zemí nepřijatelné. Pro Česko je zase nepřijatelná snaha omezit nebo zakázat doslazování vína, což je v našich zeměpisných šířkách často nutností. Evropa se bude chtít dohodnout do konce roku, ale nejspíš se kvůli vínu ještě nějakou dobu bude hádat. Na tom mohou získat jen vinaři jinde ve světě. Hlavně v Číně.

Tradiční chuť a vůně ... z Číny.EK, audiovizuální odd.

Ve všem tom hluku, který debaty o reformě vinařství doprovází, zaniká tak trochu důvod PROČ se má vinařský trh vůbec reformovat. Evropa je zatím pořád největším producentem a exportérem na světě. Jenže dovoz relativně kvalitních a přitom levnějších vín do Evropy prudce roste. Vinaři v Americe, Austrálii a Jižní Africe prostě nespí a nabízejí často lepší poměr kvality k ceně než jejich evropští konkurenti.

Na podporu vinařství jde v Unii zatím každý rok asi 1.3 miliardy eur. Velká část z téhle sumy se ale v posledních letech utrácela za výkup méně kvalitního vína, které od evropských vinařů nikdo nechtěl, a jeho přepalování na líh. Stovky milionů eur se tak utrácely za de facto záchranu vinařů, kteří nebyli schopní produkovat víno, o které by někdo stál. To podtrhovalo neúnosnost stávající politiky. Evropská komise proto navrhla celý balík opatření, který ale celkem pochopitelně okamžitě narazil na odpor. Brusel mimo jiné navrhuje:

• Finanční odměny vinařům, kteří se rozhodnou vyklučit vinice a přejít na jinou produkci. Celkově by se měla zlikvidovat asi desetina až osmina rozlohy evropských vinic.

• Úplně vymizet mají dotace na likvidaci nechtěného vína.

• Má se modernizovat systém označování vína, aby byl přátelštější vůči zákazníkům.

• Modernizací mají projít i pravidla závazná pro výrobu vína.

Českým a moravským vinařům se nelíbí výše dotací, které by z Bruselu měly přicházet. V prvním roce by v „národní obálce“ měli asi 11 milionů eur, pak by ale dostávali jen asi 2 miliony ročně. Druhý problém je s doslazováním řepným cukrem. Evropská komise ho chce úplně zakázat, protože takhle vyrobené víno podle ní ztrácí kvalitu. Českomoravští (ale i někteří němečtí) vinaři mluví o tom, že v našich studenějších krajích nemají na vybranou a doslazené víno je vlastně místní tradicí.

Na vinné reformě si snad každá země najde něco, co se jí nemůže líbit a proti čemu musí protestovat. Chce se skoro říct „Když se dva hádají, třetí se směje“. Tady je těch hádajících podstatně víc, takže se dá čekat pěkně dlouhá hádka a nějaký ušmudlaný kompromis na konci, který se nebude líbit vůbec nikomu. Princip je to ale stejný, vinaři v třetích zemích se mohou jen smát. Všimli jste si, jak se v posledních letech zaplnily regály v našich oblíbených supermarketech víny z Jižní Ameriky, Kalifornie, Austrálie a Jižní Afriky?

Vzhledem k předchozí zkušenosti z jiných oblastí mne v téhle souvislosti zaujala zpráva, že čínská produkce vína prudce roste. Zatím je maličká a rezervy na čínském trhu jsou obrovské. Ale za pár let … Je libo čínský ryzlink?