Psí pohled na věc

Když si má pes vybrat, bere toho se šunkovou kostí v ruce. Ale rozhodujte se mezi dvěma kandidáty, když oba nabízí jen virtuální kosti a faktický kus masa nikde...

- Tak nám zvolili prezidenta, řekl jsem a šťouchnul do Berryho nohou. 

Pes ležel pod stolem a soustředěně se snažil zuby odšroubovat víčko z plastové lahve od minerálky. 

- Co? podíval se na mně trochu nechápavě.

- No prezidenta že máme.

- Aha, odtušil dost nezúčastněně. Bylo to tak trochu nad jeho logiku. Kdyby měl jeden z těch dvou kandidátů v ruce třeba šunkovou kost, asi by to bylo jasný. Ale když oba nabízejí jenom teoretický kosti, a fakticky kus masa nikde, to máte pak těžký. 

Připustil jsem, že na té psí logice něco je. 

- A taky píše Lojza Nebel z nádražky. Že prej je rád, že Vašek Klausů nemusí emigrovat. 

- Chápu. Mně by se v týhle zimě taky nikam nechtělo, přikývl pes a přidržel si lahev packou. Brrr.

- On by emigroval stejně někam do tepla. 

- Tam by se mi taky nechtělo. Mám moc chlupů, zabručel pes a sklopil zvednuté ucho. Von chlupy nemá?

- Nevim, musel jsem přiznat. Nikdy mně nenapadlo něco takovýho zjišťovat. 

Pes ztratil zájem a pokračoval v ohlodávání lahve. Konec konců, bylo to asi rozumnější než přemýšlet, jestli je lepší zrovna Miloš nebo Kníže. Musel jsem přiznat, že má recht. Příště budu vybírat někoho s šunkovou kostí.