Když si má pes vybrat, bere toho se šunkovou kostí v ruce. Ale rozhodujte se mezi dvěma kandidáty, když oba nabízí jen virtuální kosti a faktický kus masa nikde...
- Tak nám zvolili prezidenta, řekl jsem a šťouchnul do Berryho nohou.
Pes ležel pod stolem a soustředěně se snažil zuby odšroubovat víčko z plastové lahve od minerálky.
- Co? podíval se na mně trochu nechápavě.
- No prezidenta že máme.
- Aha, odtušil dost nezúčastněně. Bylo to tak trochu nad jeho logiku. Kdyby měl jeden z těch dvou kandidátů v ruce třeba šunkovou kost, asi by to bylo jasný. Ale když oba nabízejí jenom teoretický kosti, a fakticky kus masa nikde, to máte pak těžký.
Připustil jsem, že na té psí logice něco je.
- A taky píše Lojza Nebel z nádražky. Že prej je rád, že Vašek Klausů nemusí emigrovat.
- Chápu. Mně by se v týhle zimě taky nikam nechtělo, přikývl pes a přidržel si lahev packou. Brrr.
- On by emigroval stejně někam do tepla.
- Tam by se mi taky nechtělo. Mám moc chlupů, zabručel pes a sklopil zvednuté ucho. Von chlupy nemá?
- Nevim, musel jsem přiznat. Nikdy mně nenapadlo něco takovýho zjišťovat.
Pes ztratil zájem a pokračoval v ohlodávání lahve. Konec konců, bylo to asi rozumnější než přemýšlet, jestli je lepší zrovna Miloš nebo Kníže. Musel jsem přiznat, že má recht. Příště budu vybírat někoho s šunkovou kostí.
