Můžete mě nazvat komunistou, socialistou, blbcem, ale jedno nepopřete. Mám pravdu.
Statu chybi miliardy korun na duchody a sociální programy. Ale místo toho aby zacal setrit tam, kde se penize skutecne mizi, chce opet podojit obcany...
Blíží se volby. Skoro ze všech stran slyším, že je nezbytné reformovat sociální a penzijní systém v České republice, protože jejich současný způsob financování je prostě neúnosný. Já i moje děti si tak zřejmě budeme muset ušetřit na penzi, platit za lékařskou péči, platit za sociální služby a zároveň celý život platit i příspěvky do státního sociálního a penzijního systému s vyhlídkou, že v budoucnosti dostaneme od státu v případě potřeby "velký kulový".
Já budu šetřit, já budu platit. Moje děti budou šetřit, moje děti budou platit. A platit budete i vy, vy, a vy, stejně jako vaše děti. My všichni budeme šetřit, zároveň platit všude možně, a naši politici budou dál vesele rozhazovat.
Hloupost? Ale kde že! Tento stát skutečně plýtvá prostředky kam se člověk podívá. Například kdybychom se při stavbě dálnic dostali jen na evropský průměr ušetří to státní pokladně miliardy korun. Ve skutečnosti ale i nadále budujeme nejdražší dálnice v Evropě.
Cena stavebních zakázek realizovaných státem je, podle některých odhadů, běžně o třetinu vyšší, než odpovídá skutečnosti. Mluví se o tom celé roky, ale nic se nezměnilo.
Ve zdravotnictví odtékají miliardy korun ročně do kapes lékařů a těch, kteří rozhodují o zakázkách na předražené diagnostické přístroje i léky. Všichni ví, že privátní nemocnice stejnou techniku i materiál nakupují levněji, ale nic se neděje.
Stát nakupuje pro armádu desítky kusů techniky za miliardy korun, ačkoliv i sami vojáci často přiznávají, že tuto techniku nepotřebují, nebo že je nevyhovující. Viz Dingo, Cassa... Přesto se vesele nakupuje dál, a bez výběrových řízení.
Tato země vyplýtvala miliardy korun na sanaci bankovního systému. Zaplatila tak za chyby privátních vlastníků, aby stát následně takto "očištěné" banky prodal za zlomek jejich ceny jiným privátním subjektům. Asi to bylo opravdu v zájmu těch deseti milionů zbývajících lidí v této zemi...
Všechno? Rozhodně ne! Stát prodal již téměř všechny firmy, které vlastnil. Zvláštní je, že v vzápětí po privatizaci se jejich zisky okamžitě několikanásobně zvýšily a tržní hodnota těchto firem obvykle výrazně vzrostla. Náhoda?
Zpackané arbitráže které stály miliardy korun a za něž není nikdo zodpovědný? Promiň, občane, nikdo není neomylný. Ani státní právníci.
A nejde přitom jen o naše peníze. Tento stát neumí totiž hospodařit ani s těmi, které mu někdo doslova vnucuje. Spotřebováváme nepředstavitelné množství peněz z evropských fondů na byrokracii související s jejich administrací. Ta sežere čtyřikrát více peněz proti systémům jiných, srovnatelně velkých států. Tyto peníze pak chybí rozvoji české ekonomiky. Ale to je asi jen můj pocit.
Nejsme schopni čerpat evropské prostředky, a tím pádem státní pokladně unikají miliardy korun, které by čerpání těchto prostředků vynesl zpětně výběr DPH, spotřebních daních, daně z příjmu etc. A to jen proto, že naši vlastní úředníci vymýšlí zbytečné obstrukce které znemožňují tyto peníze čerpat, a následně to pokrytecky svádí na Brusel.
To je jen velmi stručný výčet toho, kde v tomto státě utíkají miliardy korun. A to nemluvím o obludné byrokracii, která několikanásobně přerostla rozsah onoho vysmívaného přebujelého rakousko-uherského aparátu. I ta stojí miliardy korun. Nemluvím o tom, jak stát toleruje zneužívání vlastních sociálních systémů, ze kterých mnozí lidé (bohužel včetně jedné mé příbuzné) v klidu celé roky žijí. Také to stojí miliardy. A stejně tak vynechávám desítky řvoucích případů kdy další stovky milionů z našich daní mizí neznámo kde, aniž by za to někdo nesl zodpovědnost.
Nefunguje současný sociální solidární systém? Hroutí se? Potřebuje reformu a přenesení zodpovědnosti na občana? Omyl! Za stovky miliard korun, které čeští politici stihli, ať úmyslně či z vlastní blbosti, v uplynulých letech vytunelovat ze státní kasy, by se s jistou mírou nadsázky daly financovat důchody a zdravotnictví ještě v dalším tisíciletí.
Můžete mě nazvat komunistou, socialistou, nebo blbcem. Jedno ale nepopřete. Mám pravdu. Jenže co dál? Přiznávám, že ani já neznám univerzální recept na ideální řešení. Ale rozhodně se nehodlám smířit s tím, že mám platit za chyby jiných. A zrušení současného sociálně solidárního systému není ničím jiným, než snahou, aby za chyby konkrétních politiků platilo deset milionů jiných lidí. Chcete za ně platit i vy? Já rozhodně ne!
