Hrdinové roku 1938

Jsme národ Josefů Švejků slyšel jsem nedávno v souvislosti s blízkým výročím Mnichovského diktátu. Než bojovat, radši se vzdát..  Četl jsem studie historiků o tom, že nebojovat a ustoupit  bylo nejlepší řešení. Nemohu než souhlasit, opravdu bylo. Ale bohužel pro všechny ostatní, jen ne pro nás!

Tehdy v září roku 1938 stáli na našich hranicích, v nedokončených betonových opevněních, přivraveni k boji s Německem tisíce mužů. Mnoho jich mělo strach a bálo se toho co bude. Tento strach ale dokázali překonat a byli odhodláni bránit svou vlast, své rodiny a idee. Nezbývá než poklonit se před jejich odvahou. Bohužel k boji nedošlo a následky známe všichni.

Dovolím si říci, že kdyby jsme bojovali, mohlo vše být jinak. Německá armáda sice disponovala větším množstvím mužstva, letadel, tanků, ale...

Na našem území stalo mnoho legionářů v nejlepším věku, kteří dokázali bojovat a zvítězit s veškerou bolševickou lůzou v Rusku za 1. světové války. Jejich bojová zkušenost a odvaha by hrála značnou roli. Naši piloti to byla světová esa své doby. Tanky a obrněná vozidla patřila k nejlepším co tehdejší zbrojní průmysl nabízel. Německý wermacht neměl bojové zkušenosti. Jednotky SS ještě neexistovaly.

Možná tedy, kdyby jsme odmítli opustit naše území bez boje, došlo by k válce. Možná by jsme prohráli, možná ne. Ale troufám si říci, že bojovat se mělo. 

Náš národ se baví četbou osudů Josefa Švejka, které nám předkládá Jaroslav Hašek ve své tvorbě. Mnoho z nás ale neví, že Hašek jako legionář se proslavil především svou zbabělostí, opilstvím a podkopáváním morálky ostatních. Mezi legionáři byl značně neoblíben a jeho epizoda v legiích krátká a smutná. 

Četba jeho knih je záživná, úsměvná a řekl bych že výborně napsaná. Je to ale jen smyšlenka opilce Jaroslava Haška, který reflektoval tak trochu sám sebe. Proto se odmítám ztotožnit s přirovnáním, že náš národ je národ Švejků. Náš národ vždy tvořilo mnoho hrdinů, kteří neváhali a dokázali ho bránit zajakýchkoliv okolností a bez pomyšlení na vlastní prospěch. Těmto mužům (i ženám) patří má poklona a dík.