Azylový výlet

Romové se po patnácti měsích čekání na azyl vrací zpátky z Kanady "domů".  Nic proti tomu. Jen mě štve ta špatná reklama pro ČR a taky to, co jim zase z našich daní doplatíme za dobu jejich nepřítomnosti.

Už to tady bylo několikrát. Romové prodají vše co mají, včetně bydlení a odjedou žádat o azyl do země, která má ještě štědřejší sociální systém než je ten náš. Důvody žádosti ponechme stranou, a jejich úspěšnost též.

Když romové zjistí, že i v Kanadě, Británii a dalších zemích je třeba během probíhajícího azylového řízení také něco aktivně dělat, již to není tak růžové. Nicméně bydlení, stravu a nějaký ten dukát mají zajištěn a evidentně se jim daří dobře, jinak by tam přeci nejeli. A tak třeba i těch patnáct měsíců čekají.

Čekají že jim něco samo spadne z nebe. Čekají, že se o ně někdo bude starat a peníze jim budou štědře rozdávané ze soc. dávek. Čekají, že když budou křičet na úřednice, tak dostanou všechno co chtějí. To ale funguje jen u nás.

A tak posléze mnoho romů zabalí své kufry, vezmou rodinu a vrátí se zpátky.  Zde stačí prohlásit, že nic nemají, trošku se na úřadě rozkřičet a již se vyplácí dávky. A dávky se vyplatí i zpětně, úřady zajistí bydlení a už je zase dobře. Nic nebrání tomu za pár měsíců vše zase rozprodat a vyjet na další azylový výlet. On se někdo zase postará.

Bohužel pak naše malá země má takovou reputaci jakou má a slušný občan pokorně čeká na vízum aby mohl vycestovat.

A tak vítejte domů romové, strašně jste nám chyběli. Je nám ctí, že si tak vážíte naší drahé země.