Stavíme se zády k nemohoucím?

Do konce loňského roku bylo v České republice více než 270 tisíc držitelů průkazu ZTP (průkaz pro osoby zvlášť těžce postižené). Průkaz znamenal pro držitele nárok na finanční příspěvek ve výši až 10 000 Kč ročně na nákup automobilu, dále až čtyřsetkorunový měsíční příspěvek na mobilitu a vyhrazené parkovací místo pro osobní automobil před domem a parkovací průkaz. Všechny výsady byly určeny především osobám s vážnými motorickými poruchami, jako jsou například pacienti po amputacích končetin, ochrnutí apod. 

Stávající vládní koalice počítá s postupným odebíráním průkazů ZTP až u 150 tisíc pacientů, což je přibližně 56 % stávajících držitelů průkazu ZTP. Výhody budou ponechány pouze osobám s vážným mentálním postižením a pacientům se smyslovými dysfunkcemi, tedy nevidomým a neslyšícím občanům. Nejviditelnější změny se dotýkají právě pacientů s pohybovým  omezením. Nárok na průkaz ZTP zůstane pouze v případě, že pacient nezvládá základní denní pohybové výzvy. To znamená, že osoba není schopna zvládat vstávání, sedání a pomalou chůzi s pauzami dokonce i po nerovném povrchu a do schodů. Tyto úkony je schopna provádět převážná většina současných držitelů průkazu ZTP s pohybovými dysfunkcemi.

Nejzásadnější je ale situace u osob s vážnými např. nadkoleními amputacemi, kde novela znamená pro drtivou většinu pacientů ztrátu průkazu ZTP. Tvrzení ze strany vládní koalice, že moderní medicínské technologie, jsou schopny nahradit končetinu zdravou, jsou jasným výsměchem lidem s amputacemi. Vláda počítá, že dokonce i osoby upoutané na invalidním vozíku z důvodu amputace, nebudou mít nárok na výhody, které přináší průkaz ZTP.

Tvrzení, že nutností pro takto závažné plošné odebírání průkazů ZTP je v době současné krize nevyhnutelné, je nesmyslné. S největší pravděpodobností totiž dojde k růstu nezaměstnanosti osob, kteří byli v minulosti držiteli průkazu ZTP. Práce se pro ně stane méně dosažitelnou než byla doposud, takže stát bude mimo jiné muset vyplácet vyšší dávky v hmotné nouzi. Navíc se znevýhodnění spoluobčané přesunou ze skupiny plátců daně do skupiny příjemců, což bude mít v negativní dopad na státní rozpočet. Jako obvykle je tento krok zcela nepromyšlený, sociální aspekt hrál opět druhotnou roli a životní úroveň nejen postižených občanů naší země opětovně upadá.