S mrazením v zádech jsem si přečetl příspěvek Smutný Okamura: Děsí mě, že se lidé bojí říci Čechy Čechům na serveru Parlamentních listů. Miláček novinářů Tomio Okamura, který se v poslední době stal samozvaným svědomím české společnosti, se zde pozastavuje nad tím, že nejsme dostatečně hrdí na příslušnost k něčemu tak abstraktnímu, jako je národ. „Úplně mě děsí, že se lidé bojí říct, Čechy Čechům. Okamžitě jsou označeni za xenofoby či nacisty. Ale kde to jsme?,“ řekl pak doslova. Na tuto řečnickou otázku rád odpovím.
Tohle chcete, pane Okamuro?
Jsme v 21. století, pane Okamuro.
Vznik národních států v minulém a předminulém století má samozřejmě svá pozitiva. Díky národnímu obrození se zachoval náš krásný jazyk, vznikla celá řada unikátních kulturních děl a my jsme si konečně po staletích mohli vládnout zcela sami. Pokřik Čechy Čechům, stejně jako například Srbsko Srbům či Německo Němcům však vedl k takovým tragédiím, které nevyváží ani sebevíc kvalitní kulturní dílo. V současné době exhumované ostatky německých osadníků ze Sudet zavražděných v roce 1945 dokazují, stejně jako hroby mrtvých československých četníků z roku 1938, jak zhoubná je myšlenka národních států ve své původní podobě. Po téměř sedmdesáti letech míru v Evropě a v době pokračující integrace jednotlivých národů se jednoduše nelze vrátit k jakémukoliv uzavírání hranic a opětovnému posilování národních států, naopak, je třeba zvýšit úsilí o plnou integraci cizinců a usilovat o nahrazení nacionalistických tendencí moderním liberálním evropanstvím.
I mezi námi sociálními demokraty se však najdou tací, kteří s minimálně pochybnými názory Okamury a jemu podobných (pana Bátoru v to počítaje) souhlasí. „Plně podporuji. Už mě to blábolení o tom, jací jsem všichni rasisté a xenofobové jen proto, že chceme v zemi pořádek, leze krkem. Politici, kteří nerozumí tomu, co se děje, ať raději mlčí!,“ okomentoval vyjádření Okamury poslanec Stanislav Křeček. Pan poslanec odpustí, ale nad tímto vyjádřením mi zůstává rozum stát. Pořádek tu chceme doufám všichni, ale pakliže za původ nepořádku začneme považovat Nečechy, což vyjádření Okamury a Křečka jasně implikuje, nejsme bohužel nic jiného než xenofobové a rasisté. Princip kolektivní viny jsme už dávno překonali a Stanislav Křeček by to jako právník měl vědět nejlépe.
Pan poslanec říká, že by měli mlčet ti politici, kteří nerozumí tomu, co se děje. Moc dobře rozumím, co se děje. Nemocná společnost svoje problémy řeší vždy ostrakizováním některé skupiny či semknutím se kolem některého abstraktního symbolu, v tomto případě češství. Ale historie ukázala, že izolování se od cizích vlivů a segregace některých skupin obyvatelstva nevede k ničemu jinému, než k násilí. Vzpomeňme na Franze Kafku nebo Miloše Formana a uvědomme si, že ta první i poslední generace přistěhovalců dokáže společnosti dát víc, než by si kdekdo mohl myslet.
Mrzí mě, že tuto krásnou zemi, ve které jsem se narodil, chtějí lidé jako je pan Okamura jen pro Čechy. To abych svým dětem, kterým v těle koluje jen polovina české krve, rychle zabalil kufr…
