Kdo háže na Topolánka, háže i proti nám

Před necelým půl rokem se stal na volebním turné Jiřímu Paroubkovi nemilý incident. Dva studenti po něm hodili vejcem. Klukovina, dalo by se říct. Bohužel ta klukovina, a neříkám, že vinou těch studentů, přerostla až v kanonádu na Andělu. V této kampani se něco podobného mohlo přihodit Mirkovi topolánkovi.

Mirek Topolánek byl zraněn na svém turné po jižní Moravě. Prý šlo jen o to vzbudit rozruch. Rozruch byl vzbuzen, ale především v médiích. Mirek Topolánek plní první stránky novin. V okurkové sezóně léta se nemůžeme divit.

Poučen nešťastnou reakcí Jiřího Paroubka, vzal Mirek Topolánek útok s klidem. Možná proto se k útočníkům nepřidávají další.

Možná je to ale také proto, že platforma, na které se mobilizovali Paroubkovi odpůrci, tedy Facebook, je značně pravicově zaměřená (alespoň prozatím) a tudíž těžko u ní čekat, že zmobilizuje odpůrce Topolánka.

Nebo se se česká mládež vybouřila na mítinku sociální demokracie a tak brzy necítí novou potřebu protestu. Zkrátka znovu házet po politikovi už není tak zábavné a nepoznané.

A nebo leží příčina poklidných následků v tom, že odpůrci Topolánka nemají potřebu organizovat vrhačské soutěže proti Topolánkovi, ničit mu oblečení a vůbec vzjadřovat svoje názory násilnou formou. Upřednostňují předávání jachet nebo jinou poklidnou formu protestu proti jeho osobě.

Možná je to kombinace všech čtyř příčin. Ať už je to ale jak chce, jsem rád, že se prozatím kampaň před předčasnými volbami nezvrhla k podobné kanonádě a k podobnému zploštění na pouhé vrhačské závody, jako kampaň předcházející. A upřímně doufám, že to tak zůstane až do října.