Jak se v Praze zachází s penězi daňových poplatníků

Jen v poslední době vyvstaly 2 případy, jak se město stará, resp. nestará o peníze daňových poplatníků a o to, na co budou vynaloženy.

V závěru materiálu je uvedeno, že získané informace poskytují oporu pro další práci s romskou komunitou a prokázaly předpoklad nutnosti systematické a cílené terénní práce v romských vyloučených komunitách na území hlavního města Prahy a její udržitelnost. Tento závěr je ale přece již známý, jen jeho zavedení do praxe možná trochu pokulhává, nicméně, k tomu, abychom se toto dozvěděli, nemuselo město platit půl milionovou studii.

Studie je navíc provedena na vzorku 106 Romů, statisticky tedy ne příliš vypovídajícím vzorku. Takového čísla respondentů anket dosahují většinou školní diplomové práce studentů. Ne studie v ceně v řádech sta tisíc korun.

Druhým příkladem je nezájem města o formulaci přístupu k novele zákona o pozemních komunikacích, na základě které se o chodníky bude starat město, ne majitelé přilehlých nemovitostí.

Radní Štěpánek měl do 21. dubna předložit studii, jaké finanční i mimofinanční dopady bude mít novela na Prahu. Nestalo se tak. Podle našich propočtů se jedná o náklady zhruba v řádu miliardy Kč za rok. Je tudíž zarážející, že radní Štěpánek nemá zájem situaci monitorovat a řešit. Jistě, největší náklady nastanou v zimě při úklidu sněhu, čím dříve ale bude připravena koncepce pronajímání jak lidské síly, tak techniky, popř. její nákup, tím pravděpodobněji se částka za úklid chodníků nevyšplhá příliš vysoko nad onu miliardu korun.