S ohledem na stále rostoucí počet politických a humanitárních krizí ve světě si musí Evropská unie klást za cíl posilovat zahraniční politiku i úlohu unie v zajišťování celosvětové bezpečnosti a míru.
Aktuálnost této agendy můžeme sledovat na současné evropské migrační krizi i situaci na Ukrajině. Evropská unie musí proto začít pracovat na posílení svého postavení významného globálního hráče, aby se mohla aktivně podílet na budování a zlepšování mezinárodního prostředí, ve kterém bude schopna prosazovat své zájmy. Jedním z prvních kroků je posílení hlasu EU v rámci Organizace spojených národů. Úkolem nově definovat zahraničně politickou roli EU v OSN se v současné době zabývají příslušné výbory Evropského parlamentu.
Evropa se v současnosti potýká s vážnými problémy a očekává, že OSN bude partnerem, který bude přispívat k jejich řešení. To se ovšem neděje. Již v minulosti se ukázalo, že OSN není schopna pružně reagovat na krizové situace a podceňuje jejich závažnost. Příklad bývalé Jugoslávie je zcela vypovídající. Právě v minulých dnech jsme si připomínali smutné výročí 20 let od masakru ve Srebrenici, kde bylo zavražděno více než 8000 muslimských mužů a chlapců. Sám generální tajemník OSN Pan Ki-Mun v roce 2012 uznal, že OSN tehdy nenaplnila svoji odpovědnost, aby masakru zabránila.
I v případě problémů, se kterými se Evropa potýká dnes, OSN v pomoci dosud selhávala. Na žádost Evropské unie o pomoc s řešením migrační krize reaguje se značným zpožděním a nedostatečně. OSN nenaplňuje své poslání a v současném rozložení sil je víceméně jako celek nefunkční. Je nutné proto posílit civilní nástroje OSN a prosazovat striktní respektování mezinárodního práva ze stran všech členů. Za jeden z prvních kroků považuji komplexní reformu Rady bezpečnosti OSN, změnu rozložení sil v rámci Rady a posílit tak úlohu Evropské unie jako celku. I přesto, že EU poskytuje významné finanční příspěvky a má důležité politické zájmy, zůstává v současné době pouhým pozorovatelem a tato role je v dnešní době naprosto nedostatečná.
K dosažení cíle, tedy posilování zahraniční politiky je zcela nezbytné, aby EU měla své pevné místo v rozšířené Radě bezpečnosti. Následně je potřeba začít pracovat na restrukturalizaci celé OSN včetně odstraňování přílišných byrokratických struktur, které zásadně snižují akceschopnost OSN. To vidíme i na příkladu zmiňované Srebrenice, kdy Rusko vetovalo rezoluci OSN, která masakr odsuzuje a označuje ho za genocidu. Domnívám se, že pokud OSN nadále zůstane takto neplodnou organizací, pak její existence v celosvětovém měřítku postrádá smysl.
