Dva kilometry dlouhá zeď odděluje od zbytku thajské metropole rozsáhlý komplex královského paláce nazývaného thajsky Pha Borom Ratcha Wang.
Největší thajská metropole je pověstná hlavně čtvrtí lehkých žen a ladyboyů, mužů často převlečených za ženy, kde hledají povyražení turisté cestující za sexuálním vzrušením. Neřestný Bangkok však nabízí i duchovní zábavu v podobě návštěvy zlatého chrámu Wat Phra Kaeo s přilehlým palácem.
K přepravě ke komplexu Velkého paláce a chrámu, který se nachází v samotném srdci města a je obehnaný vysokou zdí, využíváme jiný pro Asii tolik typický dopravní prostředek, tuk-tuk. Základ tvoří motorka, na kterou houževnatí Thajci přivaří vozíček se sedačkami a stříškou, dopravní prostředek náležitě vyzdobí a mohou začít s byznysem. Vynalézavosti a nápaditosti místních borců se meze nekladou. Bangkoku se zkráceně říká „Město andělů“. Ovšem původní thajský název čítá na 150 písmen a potvrzuje světové prvenství nejdelšího názvu jediného města. Jako tepna jej protíná řeka Chao Phraya fungující jako jakási vodní dálnice pro přepravu osob a zboží.
Její vody bez ustání brázdí mohutné bárky naložené rýží, čluny prohýbající se pod nákladem ovoce a zeleniny a loďky převážející místní spěchající do práce. Vždyť pohled na výškové budovy a supermoderní mrakodrapy směrem od řeky patří k hlavním atrakcím velkoměsta.
Výstavba tohoto pozoruhodného komplexu byla zahájena se založením nového hlavního města v roce 1782. Měl se stát schránkou pro uctívanou sochu již zmíněného Smaragdového Buddhy (Phra Kaeo) a sídlem krále. V současnosti už toto soběstačné „město ve městě“ obehnané mohutnými hradbami v délce 1900 metrů není domovem krále, nicméně i nadále zůstává nejposvátnějším chrámem v Thajsku.
Wat Phra Kaeo – chrám smaragdového Buddhy je jedním z nejkrásnějších paláců v celém Thajsku a zároveň je nejposvátnějším ze všech thajských chrámů. Je zde uložena soška smaragdového Buddhy, nejposvátnějšího symbolu země z 15. století. Sošku smaragdového Buddhy je bohužel přísně zakázáno fotografovat. Chrám Wat Phra Kaeo se nachází v uzavřeném prostoru uvnitř Grand Palace. Samotná soška smaragdového Buddhy je 66cm vysoká, 48cm široká a je vyrobena ze zeleného jadelitu (není tedy přímo ze smaragdu). Soška je umístěna na vysokém oltáři uvitř Královské kaple a král ji musí osobně 3x za rok převlékat. Na zimní období je připraveno zlaté roucho, na období dešťů zlaté klášterní roucho s čelenkou a na letní období koruna s drahokamy.
Celý komplex je díky pozlaceným svatyním a plastikám v poledním slunci zcela oslepující. Obdivujeme arkádový ochoz lemovaný po celé délce 178 panely zobrazujícími ve směru hodinových ručiček celý příběh Rámakienu i sochy bájných tvorů – napůl žen a napůl lvů – které lemují celou horní terasu chrámu a přidáváme se k věřícím, kteří přicházejí předat Buddhovi nejrůznější obětiny.
Význam, který palác pro Thajce má, se nikterak nesnížil ani poté, co v roce 1946 došlo k přestěhování královské rodiny do nového sídla v paláci Chitralada. Významu paláce pro Thajskou kulturu odpovídá nejen přísná kontrola u vstupu do paláce ale i pravidla, která musí návštěvníci dodržovat. Trička s krátkým rukávem, krátké sukně či kraťasy jsou zde tabu. I při meditaci a tichém rozjímání v okolí chrámu Wat Phra Kaeo si je třeba dávat pozor na správný posed – dovolené jsou pouze zkřížené nohy, ty dopředu natažené by znamenaly vážně znesvěcení.
