Zhasnout a spát

   (Přespala jsem jednu noc u mámy)                    .                                   .             .

Mami

      ale já nechci chodit spát tak jako kdysi

                    když jsem byla tvoje malá víla

                sama v posteli a zhasnout světlo

V tomhle věku se přeci takhle nechodí spát

               Kde jsem to pokazila?

               Kde se to nepovedlo?

               A kdy bude možný reparát?

A kdybych aspoň nevěděla

                                   o co přicházím

                                                        Ale vím

Mámo

         a to jsem si všechno zpackala já

         nebo se to zpackalo samo?

A jaký to byl Amok

                         co mě tehdy přesvědčil

              že mi nesvědčí

                          to

                              v čem jsem žila

                           ten

                              s kým jsem byla?

Už dávno nejsem malá víla

                 Já vím

                      mami      

                          že i dokud jsem byla

                          tak ne vždycky úplně milá   

        Ale tolik zlých víl usíná v něčím náručí

                                 Já jsem prostě zbyla?

           Může věčná samota něčemu naučit?

A stejně se mi to

        mami

           celé nezdá

       Je to vůbec o tom

                         jestli jsi nemilá nebo milá

                    jestli tě chtěli nebo nechtěli?

        Nebo je to prostě náhoda?

        Jen se nenechat nahlodat

                                       jen se nevzdát?

Jen víš

       mami

            už mi pomalu dochází síla

       každý večer se nad prázdnou postelí

                                                  usmát