Pro sestry,
Prý když se narodila Evička, byla jsem sesterská hrdost a oddanost sama a ani trochu jsem nežárlila. „Evika, Evika, Evikáááá,“ utíkávala jsem k její postýlce, když plakala.
Pak jsme trochu povyrostly a před třiceti lety byla už má sestra můj naprostý opak. Krátké vlasy, obitá kolena, ďolíčky ve tvářích, vždy připravená něco mi vyvést a ještě vyjít z výchovného zásahu našich rodičů s jiskrou vítěze v šibalských očích.
Před dvaceti lety byla úplně jiná než já, ale už jsme se nemlátily.
Před deseti lety najednou dělala věci, které jsem do té doby dělala já, a já dělala věci, které předtím dělala ona, a spoustu těch věcí nás bavilo dělat společně. Lidem přestalo být jasné, která jsme starší, začaly se nám líbit stejné boty a stejné hodinky a smály jsme se stejným vtipům a měly jsme najednou stejné představy o životě.
A loni se nás jakási usměvavá paní v tramvaji zeptala: „Vy jste dvojčata?“
Přesto, když si vzpomenu na svou sestru, vidím Evičku s obitými koleny a krátkými jemnými vlásky a cítím potřebu ji chránit. A zrovna teď ještě víc než jindy. Nemohu ji chránit vlastním tělem a vlastními slovy, jednak proto, že bych toho mým tělem asi moc nenachránila, a jednak proto, že tam, kde bydlí, se mluví francouzsky, a já zrovna francouzsky neumím.
A tak jsem jí dneska napsala tyto věty. Nejsou to jen tak obyčejné věty, jsou kouzelné. Mají moc na dálku pofoukat kolena a pohladit po vlasech toho, kdo si je přečte. Možná se i mezi vámi najdou takoví, kteří to potřebují – proto je posílám i vám.
(Mojej Evčuške a trošku aj Klaudike zo Žiliny, ona už vie, prečo.)
Andrea Platznerová
možná je načase přepsat učebnice psychologie
. . . . . . (ale pro některé z nás staré poučky stále platí) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Andrea Platznerová
to přece nemůžeš
. . . . . . . (příliš brzy na nehybnost) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..
Andrea Platznerová
modlitba pro dnešní den
(χ², buchty, povidla, láska a jiná slova) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Andrea Platznerová
Princezna
Milosrdní Brňáci se na mě domluvili. Nejdřív akce ve velkém stylu, se starou alkalickou baterkou, která připomínala nevybouchnutý granát z Druhé světové dost na to,
Andrea Platznerová
prvního června dva tisíce dvacet šest, pondělí, déšť
(dobře, i kdyby nedobře, to už tak asi bývá v určitém věku) - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
| Další články autora |
Zemřela Zdena Mašínová, dcera legionáře a perzekvovaná sestra uprchlých odbojářů
Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, jejíž bratři za totality utekli ozbrojení na Západ. Čelila...
Po deštích se lesy plní houbami. Tady mají Pražané největší šanci na plný košík
Počasí posledních dnů jako by si čeští houbaři sami vymodlili. Kombinace vydatných dešťů a...
Pražská muzejní noc 2026: Na Florenci se chystá videomapping zdarma, zahraje i Lake Malawi
Více než 60 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí otevře své brány netradičně v nočních...
Mačkáte v MHD tlačítka správně? ROPID vysvětlil, jak dávat znamení bez zmatků
Kdo někdy nervózně mačkal tlačítko v tramvaji pětkrát za sebou nebo hledal ten správný čudlík, není...
Z elektrokola se za pár tisíc stane raketa. Policie na přečipované stroje nestačí
Mnozí prodejci elektrokol na webech nepřímo vybízejí zákazníky k porušování pravidel. Lákají na...
Kárný senát projedná žalobu na soudce Vrchu kvůli nahlížení do spisů
Před kárným senátem Vrchního soudu v Olomouci stane soudce Okresního soudu ve Vyškově Pavel Vrcha....
Letenská pláň.
V sobotu proběhl na Letné další Den s Policií ČR. Kromě Policie ČR se akce zúčastnili hasiči,...
Letenská pláň.
V sobotu proběhl na Letné další Den s Policií ČR. Kromě Policie ČR se akce zúčastnili hasiči,...
- Počet článků 1012
- Celková karma 5,72
- Průměrná čtenost 831x
Už jsem tedy stará.



















